Stejně jako vloni jsem se mohl účastnit Holíčského zámockého okruhu jako aktivní jezdec ukázkové parády Lap of Honour. A potkat se na trati s takovými esy jako letos Dario Marchetti, Alfi Crespi, Peter Baláž atd. A účastnit jsem se mohl především výjimečnou laskavostí pana Petra Baláže.

Techniku jsem měl stejnou jako vloni. HONDU VFR 400 R, kterou mně půjčil letitý závodnický kamarád Saša Vysloužil. Krom toho mně zapůjčil i transportní IVECO. Obojí bude hrát v dalším ději důležitou roli.

Holíč není daleko, ale chtěl jsem v pátek vyjet radši dřív s nějakou rezervou. To kvůli tomu, že odjet z rozkopaného Brna není jen tak. Je to taková poměrně stresující bojová hra. Ale povedlo se, a i přistání v Holíči se povedlo hladce. Parkování řídil osobně principál Petr. Sousedy jsem měl dobrý. Vedle stál Pavol Silárd a později přijel kamarád Tonda Kružík se svým týmem. Přejímky byly v pohodě. Jmenovitě musím poděkovat Soně Balážové a Gitce a Štefanovi Vaculovým. Nebyl sebemenší problém. Stejně jako vloni. Tady to fakt klape na jedničku!

V sobotu bylo hodně času, neb naše kategorie startovala až o půl jedné. Ten čas jsem využil např. ke konzultacím s přítelem Sašou na telefonu o svěřené technice. Nebo ke klábosení s početnými přáteli. A taky nebyla nouze o překvapení. Třeba přítel Alfi Crespi mně přinesl krásnej dárek, ze kterého mám velkou radost. V naší třídě vůbec bylo hodně italských borců. Mají dobrou techniku a umí to s ní. Pojí je letité přátelství s šéfem závodů v Holíči Petrem Balážem. Tudíž nemají problém sem přijet.

Celou sobotu panovalo tropický horko. Ale opravdu tropický. Vydržet v tom v závodním oblečení bylo hodně náročný. Ale bylo to pro všechny stejný. Trať tam znám, tak v tom nebyl problém. První runda proběhla v pořádku. Fakt pěkný svezení. Potom pauza a druhá runda cca v půl 3. Ani jsem si nesundával kombinézu. Ve stínu se to dalo tu chvilku vydržet. Ještě jsem pro jistotu trochu dobil baterku a těšil se na druhý ježdění.

Nastartoval jsem a odjel na nedalekou zahřívací plochu. Vrkal jsem s tím, a ještě stihl udělat společnou fotku s kamarádem Filipem. Krátce potom začal motor vydávat zlověstné zvuky a bylo to. Věděl jsem, že je problém a s ježděním je konec. Zavolal jsem to Sašovi a dohodli se, že to co nejdřív přivezu a uvidíme co tomu vlastně je. To k závodům bohužel patří, technika si umí postavit hlavu. Možná bylo dobře, že se to stalo na místě před jízdou než třeba v plným kalupu někde na trati. Uff!

Po naložení a vyjetí už jsem se viděl v Brně. Leč i transportní IVECO si postavilo hlavu. Zase naštěstí ještě v Holíči. Závada byla v blokujícím jedním z kol. Auto nejede a domů daleko.
Když je takovej průser, jde o to sehnat lidi ochotný pomoct. Já jsem to štěstí v potížích včera měl. Jaromír a Tomáš Škrabalovi hned po tom, co dojezdili svůj závod side se vydali závadu opravit. Určitě byli utahaní – ze závodění i z vedra. A bez váhání šli a pomohli. Jsem jim fakt hrozně moc vděčnej.
Jim to přišlo normální. Chci jim takto veřejně ještě jednou ze srdce poděkovat! Kluci jste fakt frajeři!

A děkovat musím a chci dál. Především Sašovi Vysloužilovi za pomoc a důvěru, když si plním svoje závodnický sny. Včerejší potíže (a že jich bohužel bylo) jsem s ním průběžně telefonicky probíral. Nebyl rád, ale zachoval se slušně a noblesně. Lidem jeho formátu je toto vlastní. Principálovi Petrovi Balážovi za velkorysou laskavost, kterou mně trvale věnuje. Jeho ženě Soňe, Gitce a Štefanovi Vaculovým za to, že závodníkům vychází všemožně vstříc. Vlastně i všem lidem z pořadatelského sboru holíčských závodů. V Holíči je radost závodit.

Moc poděkovat musím taky své milé ženě Heleně za to, že trpí a podporuje moje bláznivý postpubertální závodnický nápady. Nemá z toho radost, ale protože ví, že já z toho radost mám, tak je v tom se mnou. Těšit se k ní při návratu odkudkoliv je jedno z mých největších životních potěšení.

Musím znovu opakovat – Holíč je fajnová závodní štace. A já se v tom prostředí pořád cítím dobře. A mezi svýma. Ať to tak ještě dlouho vydrží.
Howgh!

Jaroslav Brzobohatý
Foto Rudo Mladý, Radek Šafránek, Marián Bartoš a já