Jedna z nejmladších tříd v nabídce roadracingu je třída 400 SP. Třída tzv. kapesních Superbiků. O čtyřstovkách, závodění s nimi a dalších věcech jsem si povídal s jedním z otců zakladatelů Sašou Vysloužilem.

Třída 400 vznikla v Japonsku jako levnější varianta závodění Superbiků. Vyráběly je všechny velké továrny, tzn, Honda, Yamaha, Suzuki a Kawasaki. Odtud se rozšířila dál do světa. Čtyřstovky jsou populární na ostrovech, tedy v Anglii a Irsku. Na youtube je například k vidění populární dechberoucí souboj Carla Fogartyho na Hondě s Jamie Whithamem na Suzuki 250 Gamma. Tyto dvě třídy se jezdily na ostrovech pohromadě a byla to skvělá podívaná. Ale jezdily se i třeba v Maďarsku a odtud jich taky mnoho přiteklo k nám.

Odtud je před lety importovali k nám Saša Vysloužil a Riško Drešer. K nim brzy přibylo pár dalších. Třída má převzaté technické regule dle zahraničního vzoru. Bohužel se jede zatím jen pod CAMSem, což je škoda. Například spojení s třídou Supermono se mně jeví jako výhodný pro obě třídy. Sloučením vznikne plné startovní pole, což by při samostatných závodech rozhodně nebylo.

Po nultém ročníku v roce 2013 se vítězi seriálu 400 SP stali Dan Vysloužil, Tomáš Hiemerle, Milan Hanzalík a Petr Plichta. Na něm se dá dobře demonstrovat relativní finanční nenáročnost této třídy. Na seriové motorce (jen oblečené do kapot a s nějakým výfukem ze Sašova bezedného regálu) v roce 2018 Petr vyhrál 3 závody, jednou byl druhý a jednou čtvrtý. V roce 2018 se na start postavilo 25 jezdců včetně jedné ženy – Kristýny Jakeschové.

Přestože motocykly této třídy jsou už staršího data výroby, nestává se, že někdo odpadne kvůli poruše motoru. Letos ani jeden. I když v minulosti i takový případy byly. Např Saša Vysloužil uhnal vytuněný motor v Brně na dromu, ale to byla výjimka potvrzující pravidlo. A jak sám Saša říká, tuning není moc potřeba. Bavíme se o závodění na přírodních okruzích, na dromech starší motocykly neúměrně trpí. A zbytečně.

Můj názor je, že by si čtyřstovky zasloužily dostat šanci i v závodech pořádaných AČR. Třeba v kombinaci s třídou Supermono (jak to už roky funguje v CAMSU). Nové tváře v AČR by se nad tím mohly zamyslet. Ne každý má koule a finance na závodění v šestkách,twinech nebo litrech. Postupné umírání dvoutaktních tříd taky není zrovna povzbudivá zpráva. A další jezdci na startu rovnají se další peníze pro pořadatele. 

Námitka, že se jedná o motocykly staršího data výroby, není směrodatná. Stroje, u nás závodící, jsou plus/mínus takový všechny. Nejsme bohatá země. Tak to prostě je. Závodění na přírodních okruzích je výrazně levnější než závodění na dromech. Třeba pneumatiky, které vydrží na dromu cca jeden víkend, stačí na přírodě na sezonu. Atd. Menší peníz je protikladem k výrazně většímu riziku na přírodě, ale každý závodník má možnost volby.  Jen je škoda, že plno jezdců má tyto stroje doma a na závodech je neuvidíme. Škoda je to především pro ně a taky pro diváky.

Přijde mně, že teď je vhodná doba k jednání s novým vedením AČR o vypsání čtyřstovek v jejich seriálu. Rozhodně kapesním superbikům a lidem kolem nich držím palce. Tak určitě 🙂

A děkuju Sašovi za trpělivost a čas, který mně věnoval.

Text: Jaroslav Brzobohatý
Foto: Richard Karnok a archív autora