Včera uplynulo pět let od chvíle, kdy odešel do motocyklového nebe František Mrázek. Kola jeho závodních motocyklů zanechala stopy po obou stranách oceánu a leckde po světě. Jeho odvaha a nasazení mu získala v Kanadě přezdívku Crazy Frank. A krom respektu soupeřů i přízeň diváků. Ale nikdy nezapomněl, odkud přišel a kde má kořeny. Demonstroval to mimo jiné i lvem na přilbě.

Po revoluci se začal vracet do Brna. Nejdřív jen na čas, potom napořád. Jeho štěstím bylo, že poznal Jarku. Ta mu byla oporou a prožili spolu krásných 16 let. S ní byl Franta šťastný a dobře věděl, co v Jarce má. Na Frantovu počest pořádá každoročně Jarka ve dnech výročí Frantova odchodu setkání přátel a kamarádů. Příchozí se vždycky trochu obměňují, ale jádro zůstává. Jedno mají všichni společné, s Frantou leccos zažili a hezky se na to vzpomíná. Jsou přítomní zástupci několika generací, protože Franta závodil neuvěřitelnou spoustu let. Závodění byla jeho celoživotní diagnóza!

Krom přímých účastníků ze závodní dráhy se předvčerejšího setkání účastnili třeba fotograf Mára Paulíček, doktorka Martina, Forzamotovi/Sýkorovi, kluci Motokšefťáci Honza a Martin atd. Bylo to tak jak Jarka chtěla. A jak si Franta zaslouží. Vesele příjemný a laskavý. Všichni tam byli rádi. A Franta tam někde byl určitě taky.

Dovolím si osobní poznámku. Při červnovém Revivalu na Výstavišti jsem se mohl po letech svézt na Jawě Junior právě po Frantovi. Byla to pro mě velká pocta a radost, mít možnost osedlat právě Frankův stroj. Moc jsem si to užil a Jarce to nikdy nezapomenu.

Jarka o Frantovu památku pečuje vzorně a s láskou. Jsem moc rád, že jsem včera u Badínů s Frantou, Jarkou a přáteli mohl být. DĚKUJU!

Text: Jaroslav Brzobohatý
Foto: Marek Paulíček a archív autora