Právě dnes slaví devadesáté narozeniny Václav Rathouský, motocyklový konstruktér a závodník, spoluzakladatel závodní motocyklové značky AHRA. A stále plný elánu a životní energie, že by si užíval odpočinku v penzi, na to zatím nedošlo. Václav Rathouský ve svých 90 letech stále chodí do práce!

„Teď právě tady dělám na brusce,“ vyrušili jsme jubilanta telefonem z práce v dílně rodinné firmy Ahra Motors. Rodáka z Přepych na Rychnovsku zájem o motocykly po základní vojenské službě zavedl do Hradce Králové, kde nastoupil v automobilových opravnách ČSAO jako univerzální obráběč. V pětadvaceti letech si poprvé vyzkoušel motocyklové závody, jel terén a tehdy populární zimní soutěž. O dva roky později osedlal i silniční motocykl, čím dál víc ho navíc přitahovalo konstruktérství. V roce 1959 vznikla pod jeho rukama v královéhradeckém ČSAO tříválcová třistapadesátka po vzoru DKW. Sám konstruktér se strojem startoval v řadě silničních závodů.

Rok 1962 přinesl osudové setkání se Zbyňkem Havrdou, který do ČSAO nastoupil také po absolvování vojny. „On se ke mně vlastně přidružil a pak už jsme dělali spolu,“ zavzpomínal Václav Rathouský. Práce na konstrukci motocyklů probíhala pod hlavičkou ČSAO, politické uvolnění Pražského jara 1968 přineslo založení samostatné výrobní divize a vznik značky AHRA (zkratka Automobilové opravny Hradec) s výrobou motocyklů pod taktovkou Rathouského a Havrdy. „V roce 1969 jsme vyrobili první sérii malolitrážních motorek o objemu 50 cm3, několik se jich tehdy prodalo. Byly to unikáty, tak třeba motor byl samostatný a k němu se šroubovala převodovka. V případě poruchy pak byla jednoduchá oprava, k převodovce se přimontoval nový motor,“ vylíčil jednu ze svých technických fines jak eliminovat tehdy špatnou kvalitu ložisek Václav Rathouský. Ve stejném roce Havrda zvítězil s malolitrážním strojem AHRA v Hořicích, aby napřesrok získal titul mistra republiky! Na Velké ceně Československa pak AHRA o obsahu 50 cm3 obsadila ve své kategorii skvělé páté místo v závodě seriálu mistrovství světa silničních motocyklů jako jediný tuzemský stroj. V roce 1971 Rathouský s AHROU zajel ve své nejúspěšnější sezóně vicemistra domácího šampionátu. „Já jsem spíše věnoval konstruktérské a výrobní práci, závodění bylo až na druhém místě. Tehdy jsem vážil stejně jako dnes 80 kilogramů, na maloobjemovém stroji byl ten hmotnostní handicap znát,“ vysvětlil Václav Rathouský.

Jako konstruktér nejúspěšnějšího československého malolitrážního závodního motocyklu byl také u zrodu jednoválcové stopětadvacítky a dvouválcové stopětasedmdesátky. Roky po skončení závodní kariéry sedl opět na motocykl a stal se nestorem veteránského závodění, na tratích se proháněl do 83 let. K rychlým motocyklům přivedl i syny Karla a Václava. A také oni spojili svou profesní kariéru se stavbou závodních motocyklů. Rodinná firma existuje dodnes, zabývá se výbrusy válců, opravami motorů, hlav a klikových hřídelí. „Vyrobili jsme také obrovskou spoustu převodovek pro veterány,“ připomněl Václav Rathouský, který ve firmě pracuje i na prahu své životní deváté dekády. „Pracuji na plný úvazek, teď dělám na našem supermonu osmistovce, se kterým startuje náš jezdec Libor Kamenický mladší v evropském šampionátu a v domácím mistráku. Snažíme se prostě konkurovat světu. Náš úhlavní konkurent je teď KTM s celým továrním týmem vývojářů. My jsme na ten vývoj asi čtyři…“ popsal. A jak zdůvodňuje své pracovní nasazení? „Je to dobrý, zatím jsem v kondici, nebudu přece celý den sedět, dívat se na televizi a sledovat zprávy o koronaviru, že jo…“ uvedl se smíchem. A co vzkazuje přátelům, známým a všem, kteří budou tyto řádky číst? „Všem přeji hlavně mnoho zdraví, bez něj neexistuje nic. A také hodně spokojenosti.“

„Jako bývalý motocyklový závodník na supermonu vzpomínám na pana Rathouského jako na konstruktérskou legendu. Je skvělé, že stále hýří aktivitou a energií. Přeji mu ze srdce všechno nejlepší a těším se, až mu budu moci osobně blahopřát ve Smetanově sále klubového domu při setkání Klubu závodníků veteránů. Snad to letos vyjde!“ pogratuloval Jan Šťovíček, prezident Autoklubu České republiky.

Zdroj: Autoklub České republiky