Když se řekne před motocyklovými pamětníky jméno Jan Havel, málokdo zareaguje. Ale Hafece nebo Hafušu znají všichni. Nejen jako výborného závodníka, ale i jako veselého parťáka s nerozlučnou harmonikou. Mimochodem, k té přezdívce přišel nějak v souvislosti s jedním z filmů krále komiků Vlasty Buriana.

Hafec (1936) je rodák ze Slavkova u Brna. Vyučený automechanik v 60-tých letech závodil na motokárách a mechanikoval  jistému Olinovi Rysovi. Rys neboli Rysováček 🙂 měl Boldora po Sojkovi. A když odjel na montáže do Indie vydělávat, motocykl začal jezdit Hafec. A osudová láska byla na světě…

Další osudový setkání bylo se starým Emanem Quirenzem. I pracovně, neb se stali s Hafecem kolegy v Konektě v Brně na Francouzské ulici. Emanova pomoc při přípravách motocyklů se hodila. On byl se všema kamarád, měl plno známých na důležitých postech a tak ním i v té divné době se dalo líp fungovat.

Hafův strojový park se v průběhu času měnil. Od boldora, ogara, jawky a zetky k Jawě junior od Emana až k Yamaze. Udržování strojů československé produkce jakžtakž šlo. Horší to bylo u Yamahy. Tam se muselo hodně improvizovat a hlavně obchodovat na mezinárodních závodech. Někdy se našli obětavci z řad cizinců, kteří pomáhali. Někdy na to i doplatili, neb režim takovým věcem nepřál. Zejména na Velké ceně v Brně obchody kvetly. Bylo to na hraně (často i za ní) a mladším ročníkům to musí znít jako sci-fi.Ale je to bohužel pravda. Sám jsem zažil, když se do Yamah místo drahého Castrolu lil východoněmecký Rennol. Ten se dal sehnat cca za polovinu ceny Castrolu. Nebo jetý pneu byly v kurzu. Byla taková doba.

Hafecova hvězdná sezona byl rok 1972. Postoupil do Mistrovství ČSSR ve třídě 250 ccm a dostal pozvánku, aby startoval na Velké ceně ČSSR v Brně. Telegram o pozvání od pana Holčáka má ještě schovaný.

O počtu startů si Haf žádnou evidenci nevedl. Ale bylo jich hodně. V Čechách i na Slovensku, přebory i tzv. guláše 🙂 Oblíbený byl okruh např. ve Ždáře n/Sáz., kde vyhrál několikrát za sebou. Nebo za výstavištěm v Brně, v Pieštanech, Handlové, Moravanech u Kyjova, v Hořicích atd.

Zranění se mu naštěstí vyhýbala. Běžný odřeniny atd., ale velkou ránu dal ve Ždáře, kde mu praskla přilba a jak sám říká, motorka byla po té šupě taková podivočená.

Nezbytnou součástí závodění byl i společenský život. Hafec s harmonikou byl jeho pevnou a důležitou součástí. Dřív se psávalo: v kolektivu oblíben 🙂 Tady to platí stoprocentně. Krom toho po skončení závodní kariéry začal lítat s rogalem.

V současnosti žije v Brně Tuřanech (Odtud pochází např. Stanislav Malina a letecký hrdina druhé světové války pan generál Emil Boček).

Loni v červenci (2. 7. 2016) oslavil Jan Hafec Havel kulaté 80. narozeniny. A dodnes se rád na závody přijde podívat.

Text: Jaroslav Brzobohatý
Foto: autor a archív J. Havla