Druhé závody letošního MMČR na přírodních okruzích se odjely o uplynulém víkendu ve Starém Městě na Slováckém okruhu. Petr Najman potvrdil roli jednoho z favoritů a v neděli oslavil vítězství v Supersportech. Se Supermonem bohužel kvůli technickým problémům nemohl startovat.

Závodně velice nabitý květnový program pokračoval pro Petra Najmana ve Starém Městě u Uherského Hradiště na Slováckém okruhu. Po závodech v Brně a Hengelu to byl další závodní víkend v řadě a další ho čeká již příští víkend v Hořicích. Ve Starém Městě to byla pěkná příprava na nadcházejících 300 zatáček Gustava Havla.

Petra Najmana jsme nakonec mohli sledovat hlavně ve třídě Supersportů, kde potvrdil roli jednoho z nejrychlejších jezdců. Po vítězství v trénincích ovládl závod ve stylu start – cíl. Ve třídě Supermono měl v trénincích bohužel technické problémy a nepodařilo se mu zajet nutný počet kol. Kvůli tomu nemohl v neděli odstartovat do závodu. Pozitivem je, že se technickou závadu podařilo odstranit a přípravy do Hořic nebudou tak hektické.

Petr Najman

„Závody na Slováckém okruhu byly prověrkou nás i techniky před závody 300 zatáček Gustava Havla v Hořicích. Na místo jsme vyrazili v pátek, kdy proběhly technické a administrativní přejímky. Na trati vymysleli nové prvky, které jsme konzultovali s ostatními jezdci, a nakonec je zavrhli. Šlo o místo s novým mastným asfaltem a bylo by to nebezpečné. V sobotu jsme vyrazili do prvního tréninku. S mým Triumphem to pro mě byla na této trati premiéra. Poslední závody tady byly v roce 2019, kdy jsem závodil ještě na Supertwinu a Supermonu. Do tréninku jsme vyjeli s nastavením, o kterém jsme si mysleli, že bude pro tuto trať vhodné. To se potvrdilo, protože jsem trénink vyhrál s náskokem 1,5 vteřiny. Do druhého tréninku jsme udělali ještě nějaké drobné změny, které podpořily můj výkon a já zůstal první s náskokem 0,8 s a tím pádem získal pole position do nedělního závodu.“

„Do Starého Města jsme také přivezli Supermono, abychom ho také otestovali. Chtěli jsme zajet dobrý výsledek, ale bohužel se to nepodařilo. V prvním tréninku mě hned v prvním kole motorka zhasla a nebylo možné v tréninku pokračovat. Nepodařilo se mi ji nastartovat, takže jsem musel počkat na svozový vůz. V depu jsme motorku okamžitě nastartovali a zdálo se, že je všechno v pořádku. Mysleli jsme si, že byla například jen nějaká nečistota v karburátoru. Do druhého tréninku jela motorka dobře, ale ke konci prvního kola mi opět přestala jet a motor zhasl. Zkoušel jsem najít příčinu, ale všechno vypadalo dobře. Věděl jsem, že je to špatné, protože jsem neodjel ani jedno celé kolo v žádném tréninku. Zkoušeli jsme s traťovými komisaři motorku roztlačit, ale Supermono je těžké takhle nastartovat. Nakonec jsem zkusil pomoc diváků a civilistů. Nejprve se to nepodařilo díky motorkáři, ale nakonec jsem poprosil pána, co tu chtěl projet autem. Pán po přemlouvání souhlasil, já se ho chytil za okénko, a nakonec se nám podařilo Supermono nastartovat. Okamžitě jsem najel zpátky na trať a snažil se rychle dojet potřebná kola. Bohužel jsem nedal do nádrže hadičku na odvětrání, takže jsem musel ještě zastavit a až poté pokračovat. Na trati mi zase motorka chtěla opět chcípnout. Napadlo mě, zda to nedělá právě to odvětrání nádrže. Vyndal jsem hadičku a motorka začala jet. Už bylo jasné, čím to bylo. Snažil jsem se jet, ale při každém brzdění na mě cákal benzin z nádrže. Nakonec jsem zajel osmý čas, což bylo ovlivněné tímhle vším okolo, když na mě všude stříkal benzin. Po dokončení tréninku jsem zjistil, že mám odjetá čtyři kola z nutných pěti. Doufal jsem, že mi ředitelství závodu nebo jury povolí start, i když jsem očekával nějakou penalizaci, například start z posledního místa nebo z pit lane. Bohužel kvůli bezpečnosti to odmítli a řády jsou jasné, že na přírodním okruhu musí mít každý odjeto pět kol v každé třídě, ve které startuje. To, že jsem měl najetých 24 kol na Supersportu nepomohlo a ani nepomohla přímluva tajemníka závodu. Jury rozhodla a tím pro nás víkend se Supermonem skončil. To nás moc mrzelo, protože jsme věřili, že jsme měli na dobrý výsledek. Na druhou stranu víme, čím to bylo a závadu jsme odstranili. Musíme to tak brát, takže jsme se poté soustředili na náš jediný závod šestistovek.“

„Na nedělní závod jsme vše připravili a těšili se na start, protože to bylo poprvé, co jsem letos startoval z prvního místa v šestkách. Do karet nám hrálo i počasí, protože bylo celý víkend hezky a nehrozil žádný déšť. Věděl jsem, že musím dobře odstartovat, protože vedle mě stáli nejlepší jezdci Marek Červený a Tomáš Toth. Start do závodu se mi výjimečně povedl a do první zatáčky jsem najížděl jako první s mírným náskokem. Snažil jsem se odjet co nejlépe, protože jsem věděl, že mám šanci udržet dobré tempo. Od začátku jsem si držel náskok, což jsem viděl na tabuli, když mi ukazovali slušný náskok kolem dvou vteřin. Ve třetím kole jsem mírně zvolnil, ale to jsem neměl dělat, protože se náskok začal zmenšovat a musel jsem znovu přidat. Marek se na mě začal dotahovat, ale jakmile jsem přidal, tak jsem rozdíl zvýšil. Přesto jsem se snažil jet dál opravdu naplno, abych náskok udržel, když by přišli kolaři. Nakonec jsem vyhrál ve stylu start – cíl, což je skvělý výsledek. Jsem velice šťastný a spokojený. Je to první víkend, kdy motorka fungovala bez problému. Je to to hlavní, co potřebuji do dalších závodů a celé sezóny, abych měl stabilní motorku a nemusel řešit problémy, které mě brzdí jak na trati, tak v hlavě.“

„Vypadá to, že jsme do Hořic s oběma motorkami připravení. Teď mě čeká mírný servis a pomalu balení se zase na další závodní víkend. Tím chci na závody do Hořic pozvat všechny fanoušky. Rád bych tam zopakoval loňské výsledky nebo na ně alespoň navázal. Na závěr nesmím samozřejmě zapomenout poděkovat všem mým partnerům, sponzorům, přátelům a rodině, kteří mě podporují.“

TS Petra Najmana
Foto: Roman Langer