Na prírodných okruhoch jazdí len tretí rok, ale aj za taký krátky čas má na svojom konte množstvo úspechov. Tituly majstra Českej republiky v triede Twin, pódiá z pretekov belgického šampionátu v Chimay a Oostende a navyše stále plnú hlavu plánov, pričom začiatkom augusta ho čaká premiérové predstavenie sa na plošine spolujazdca sajdkáry na Českej TT v Hořiciach a o dva týždne neskôr štart vo fínskej Imatre na podujatí seriálu IRRC. Známy je aj medzi slovenskými fanúšikmi, keďže svoje kvality predvádza aj na pretekoch v Kopčanoch. V nasledujúcom rozhovore sa nám predstaví Vladimír Šnajdr.
Vldouš, ty patríš medzi jazdcov, ktorí začínali na motorke neskôr, alebo sa tvoje prvé skúsenosti radia k pinčlom, mustangom či simsonom v detskom veku, ako je tomu u mnohých tvojich kolegov?
Ahoj, moc zdravím všechny čtenáře webu Moto-cup.sk. Měl jsem od mala tu výhodu, že moje celá rodina měla velmi kladný vztah k motorkám. Můj otec mě dokonce brával na závody, protože tam sám pracoval jako technický komisař. Šlo to tedy postupně – nejdřív Simson, pak Gilera 125, Suzuki DR 800S, Honda CBR 600F a pak už to šlo ráz na ráz, většinou to byly rychlé superbiky.
Na prírodných okruhoch si začal jazdiť pred dvomi rokmi, určite si už ale skúsenosti s motorkami mal. Kde všade si jazdil pred svojím vstupom do road racingu? Mám pocit, že tvoje meno som registroval pred rokmi v CEC-čku, teda vtedy populárnom Czech Endurance Cupe…
Když jsme po běžných silnicích začali jezdiit dost rychle, tak přišlo rozhodnutí zkusit okruh. Tam jsem teprve zjistil, jak málo se dá motorka v běžném provozu využít a jak špatný jezdec jsem na silnici byl. Přišla první motoškola s Ondrou Lelkem a první agentůrní ježdění. Tam jsem nabíral zkušenosti. Kolem roku 2010 jsme se dali dohromady s Aldou Nechvátalem, který byl už tenkrát sakra rychlý. Přišel i první vyhraný závod v seriálu CEC a vlastně od té doby to s Aldou táhneme za jeden provaz.
Ako potom prišlo k tvojmu rozhodnutiu začať jazdiť prírodné okruhy?
V tomhle jsem měl jasno skoro od začátku a vše jsem dělal pro start v Hořicích. Je to opravdová meka road racingu u nás a ke všemu mám k tomuhle okruhu vztah díky tátovi. I díky tomu, že ho beru jako svůj domácí okruh.
Darí sa ti na rôznych typoch okruhov, ale prezraď, ktoré, okrem Hoříc, sú tvoje najobľúbenejšie trate?
Po Hořicích mám z českých tratí rád Těrlicko. Je sice úplně odlišná od Hořic, ale ta trať se mi prostě libí a ke všemu tam jsou famózní fanoušci. Z těch zahraničních bych vyzdvihnul Oostende. Trať, která mě okouzlila na první pohled. V podstatě asi nemám neoblíbenou trať, ale když se jedou Hořice a Těrlicko, tak tam se opravdu těším.
Po premiérovej sezóne na prírodných okruhoch si sa vlani vo výsledkoch riadne vyšvihol smerom nahor, čím to bolo? Získal si lepšiu techniku, alebo si zamakal aj ty sám na svojej fyzičke?
Tak určitě jsem se snažil sebe připravit na 100%. Běh, kolo, plavání… Ale sebekriticky musím říct, že bez šikovných ruk Michala Čápa bych nebyl tam kde jsem. Uměl připravit motorku, která skutečně smazávala moje chyby a přímém kontaktu s konkurenci mě doslova vystřelovala vpřed. Je to vidět i tenhle rok, konkurence má opět lepší stroje a už to není tak jednoduché zajíždět stabilní výsledky. Zatím se to ale daří, tak snad to vydrží 🙂
Okrem pretekov na domácich prírodných okruhoch si vyskúšal aj ako chutia zahraničné okruhy v rámci medzinárodného seriálu International Road Racing Championship, kde si navyše vlani napríklad v belgickom Chimay vybojoval skvelé tretie miesto. Dá sa zrovnať kvalita pretekov v zahraničí s tými, ktoré sa jazdia u nás?
Ano, venku se i opravdu dařilo. Kromě podia v Chimay jsem vyjel bedny i v Oostende. Kvalita závodů si myslím, že je na podobné úrovni. Máme ale tu výhodu, že u nás jsou twiny na vzestupu, rošt je naplněný, přibývají další lidé a v Belgii to trošku stagnuje. Pravidelně tam jezdí 15 – 20 motorek, lidé se tam nemění. Co se týká techniky, tak je to srovnatelné. První desítka má už víc upravené motorky a lidé na chvostu jedou čistou serii.
Keď už sme pri tých úspechoch, považuješ ich za svoj životný úspech, alebo spomínaš najradšej na niektoré iné?
Tak nejradši vzpomínám na mojí první bednu v Hořicích. Zajel jsem tam třetí místo, ale sám v sobě jsem pro sebe vyhrál. Nepopsatelný pocit, tohle se musí zažít. Životním úspěchem bych to ale taky nenazval, ten určitě ještě přijde 🙂
Tento rok sa ti darí veľmi dobre, už teraz si opäť majstrom Českej republiky, o prvenstvo bojuješ aj v seriáli M ČR v rámci CAMS, znamená to teda, že ťa tento rok na Slovensku okrem Kopčian uvidíme aj v polovici augusta na pretekoch v Piešťanoch?
Ano, tenhle rok se opravdu povedl a musím říct, že si vítězství cením i proto, že konkurence se dost srovnala. První pětka je na dráze většinou hodně našlápnutá. Rozhodnutí výběru závodu padlo teprve včera a bohužel do Piešťan nepřijedu. Vím, že tím celkem zásadně přicházím o možnost vybojovat titul i v CAMS, ale přiklonil jsem se k nabídce z Imatry. Plán, který jsme si na jaře v týmu dali dopadnul na výbornou, tak je na řadě nějaký bonus. Minulý rok to byla Belgie, tenhle rok to bude Finsko.
Už v Brne na Jarnej cene som si všimol, že si si na tento rok zaobstaral ešte jedného Twina, berieš obe motorky aj do Imatry?
No to je věc kterou teď ještě nevím. Vše se asi bude odvíjet od dopravy. Pokud pojedem s Aldou dohromady, tak druhý motocykl bude muse zůstat doma, už by se nevešel. V tom případě nevím, který upřednostním. Zatím nejsem rozhodnutý, která je motorka č.1. Kawasaki je lehká a silná na brzdách. Suzuki má zase silný motor a je parádně stabilní. Asi se mrknu na onboardy a pokusím se vymyslet, která z těch motorek by tam mohla být lepší. Hodně mi asi pomůže i Tukka Korhonen se kterým jsem v kontaktu. Společně s Pavlem Kočím mě zkouší start ve Finsku co nejvíc ulehčit.
Trúfaš si už teraz vopred tipnúť svoje umiestnenie vo Fínsku, alebo prezradiť ciele pre tieto preteky?
Řeknu to trošku výmluvně. Chtěl bych tam ukázat, že v Čechách umíme twiny jezdit. Do nějakých konkrétnějších umístění se nebudu pouštět. Bude to hodně zajímavé. Klasické twiny, tak jak je známe, se nepojedou. Pojede se třída Lightweight a společně pojedou 250GP, klasické twiny 650 vodou chlazené a tzv. thunder twin, to jsou litrové dvouválce vzduchem chlazené. Toho já moc velký zastánce nejsem, ale nejsem pořadatel. Každá ta motorka jede jinak, má jiný průběh a kdyby bylo na mě, tak by tyhle motorky neměly jet spolu.
Minule som čítal predbežnú štartovku na preteky Českej Tourist Trophy, ktorá sa koná o týždeň v Hořiciach. Meno Vladimír Šnajdr v štartovej listine v triede sidecarov asi nebude len zhoda mien, však? 🙂 Ako k tomu prišlo?
Není to náhoda. Partu kolem side Z43 znám déle a už nějaký čas spolu mluvíme o tom, že bych to zkusil. Petra Kulhánková se bude muset věnovat v Hořicích pořádání závodů, takže jsem přijmul tuhle výzvu. Tenhle víkend bych si chtěl hlavně užít, výsledek pro mě bude druhořadý.
Na začiatku sezóny si sa netajil túžbou štartovať tento rok na Manx Grand Prix na ostrove Man. Ako to s tvojou účasťou vyzerá?
Je to velmi jednoduché, vše bylo domluveno a už jsem konkrétně jednal s pořadateli o mém startu na Manxu. Bohužel jsem se nechal napálit od člověka, který mi nasliboval podporu a u slibů zůstal. Tenhle rok se i kříží s termínem Imatry, takže je rozhodnuto. O startu na Manxu příští rok nic říkat nebudu, snad jen to, že se dál budu snažit, se tam dostat.
Aký je teda celý tvoj plán pretekov do konca tohtoročnej sezóny?
Pojedu side v Hořicích na ČTT, dál už pak pojedu na twinu – Imatra, Volárna, Dymokury a sezonu ukončím jako minulý rok ve Frohburgu.
Vieš už nám dnes prezradiť svoje plány do roku 2017?
Na to je ještě hodně brzy, určitě opět rozhodnou finance.
Motocyklový šport je stále finančne náročnejší, dokážeš to všetko utiahnuť sám, alebo sú sponzori, ktorí ti tvojej ceste pomáhajú?
Za tuhle otázku jsem rád. Je jasné, že tohle bych už všechno sám nezvládnul. Chtěl bych tedy všem moc poděkovat. – v první řadě mé rodině, protože ta to se mnou v tomhle směru nemá jednoduché, týmu Road Racing Liberec a jeho mega partnerům, firmě Parts Depot, MCF, BikesPlast, RP tuning, Dafit a Lekarky s.r.o.. Každá si našla místo pro podporu a jako celek působí dokonale. Opravdu velký dík všem.
A rovnako veľká vďaka patrí aj tebe za tento rozhovor. Držím palce, nech sa ti darí aj naďalej a nech ti to čo najlepšie vyjde aj v Imatre!
Zhováral sa a fotil Richard Karnok
