Půlka tréninkového týdne je za námi a moc jsme toho teda zatím nenajezdili! Počasí moc nepřálo, ale pořád jsme na tom o chlup líp, než sajdkáristi, kteří nenajeli ještě nic a to je už středa!

Indián jel dopoledne opět s trenérem do posilovny, tak konečně vyfasovali i foťák, abychom měli důkaz místo slibů, že tam opravdu něco dělají.
Od čtyř byla opět technická kontrola, a náš plán byl, aby Indi odjel čtyři kola na Yamaze R6. Sluníčko krásně svítilo, teplota taky přijatelná, takže to vypadalo na libovej tréninkovej den.
Jakmile Indián vyjel do prvního kola, utíkaly jsme s Lenkou do Press centra, abychom mohly sledovat Livetiming a zároveň psát info na facebook a twitter. Zbytek týmu čekal na Pit Lane a kluci z Grip TV se vydali natáčet na jedno z nejznámějších míst okruhu, Ballaugh bridge, kde se nejdál skáče. První kolo vypadalo docela dobře, a bylo vidět, že se Indi rozjíždí. V horách už začal trochu ztrácet a jakmile projel cílem, tak i mezičas do Glen Helen už se podstatně zhoršil. Pak nám dlouho „neblikl“ na úseku v Ballaugh, takže jsme se šli zeptat do Retirement office, kde se podávají informace o jezdcích. Indi prý zastavil a prohledával motorku. Nakonec na Ballaugh dojel, ale tam sjel z trati a běžnou cestou okolo ostrova se vrátil zpět do depa asi za dalších čtyřicet minut. Netušili jsme přesně co se děje, dokud neměl mechanik Aleš možnost ohledat motorku. Hned jak Indi dorazil, Aleš vzal za zadní kolo, kde byla obrovská vůle v celé kyvce. Rozeta byla úplně smetená a po přeměření motorky Lukáš s Alešem zjistili, že se celá zkrátila o 7 milimetrů! Víceméně Aleš hned odhadl, kde se stal problém…Indián prostě tentokrát moc skončil na Ballaugh bridge, načež se ohnul šroub, který drží motor a ten se posunul. Rozsypaly se ložiska v uložení kyvky a během řazení začal řetěz přeskakovat přes zuby rozety.

„Tentokrát to byl asi můj nejdelší skok na TT vůbec a rozhodně už takhle daleko skákat nebudu. Dopad byl tvrdej a motorka dokonce poskočila ještě jednou…asi jako když hodíte žabku po vodě. Samozřejmě hned se nedalo nic poznat, ale postupně se mi zdálo, že ta motorka nejede tak dobře, což se ale neprojevovalo tolik, když byla motorka v tahu. Jakmile jsem ale podřazoval, tak se to začalo zhoršovat. Štve mě, že jsem hned nezajel po prvním kole, když se mi něco nezdálo, ale na TT je to těžký. Motorka se celá chová pořád nestandardně, a je těžký rozlišit, jestli to nemá člověk jen v hlavě, a nebo jestli už je to fakt nějakej technickej problém. Jsem rád, že byl EK řetěz opravdu statečnej a celý to vydržel. Přišli jsme tím ale o drahocennej čas na trati, protože jsem tak odjel místo čtyřech kol jen jedno. Zítra se mi to snad podaří napravit a Ballaugh už budu jen přejíždět :-)“

Bohužel večer se nám donesla i velmi smutná zpráva, že během středečního tréninku havaroval Franck Petricola z Francie na BMW a nehodu nepřežil. Franck jezdil v rámci IRRC, ale i u nás v Čechách. Moc nás to mrzí, protože tyhle chvíle jsou opravdu strašně těžké pro všechny týmy v depu.

Ve čtvrtek ráno běžela depem nejžhavější zpráva dne! Michael Dunlop ze dne na den vypověděl smlouvu s Millwaukee Yamaha a opět podepsal smlouvu s Buildbase BMW, takže kamion Yamahy i stan byl celej den pustej a prázdnej, protože nemají žádného dalšího jezdce a na rychlo nikoho již angažovat nemůžou, i když zkoušeli povolat Joshe Brookse z BSB. Docela velká rána pro Yamahu a pro celej team. Michael tak pojede stocky na svém BMW, do Superbiků mu BMW nyní vezou, a Supersporty jede na své Hondě.
Odpoledne jsme prošli přejímkou s Yamahou i s Kawasaki, ale díky středečnímu nepovedenému tréninku na šestce padlo rozhodnutí zajet všechna kola na Yamaze.

V prvním kole už bylo vidět, že se Indimu jede mnohem líp a 19:17 s pevným startem už nebylo špatné. Ve druhém kole ale přišlo zlepšení na 19:09, i když některé mezičasy měl o něco horší, než v kole prvním. Jakmile přijel do boxů na dotankování, byla vyvěšena červená vlajka, protože někde u trati hořelo, a tak museli vyjet hasiči.
Po půl hodině padlo rozhodnutí, že se pojede ještě jedno kolo a zajíždět se bude do boxů před Grandstandem, aby mohly najet na trať sajdky.
Nachystali jsme Indiána hned do výjezdu, aby byl na trati mezi prvními. Startoval tak s Keithem Amorem, Guy Martinem nebo Williamem Dunlopem. Hned při prvních mezičasech bylo jasný, že jede mnohem rychleji, protože si i s pevným startem zlepšil čas oproti druhému letmému kolu a v předposledním úseku už dokonce najel o 4 sekundy lépe! Přesto to nakonec stačilo jen na 19:15, protože poslední úsek se dopočítává nějakým průměrem (kolo se totiž nedokončí projetím cílovou čárou) a ten Indiánovi spočítali o deset sekund hůře, než co zajel kola předtím.

„Pořád trošku laboruju s převody, protože se mi zdá, že motorka nejede tak rychle jako loni, ale stejně se zase vrátíme k tomu, co jsme tam měli loni, a budu doufat, že si ten novej motor ještě sedne a takzvaně se rozjede, protože stejně tak to bylo i loni. I tak ale nemáme úplně nejhorší top speedy oproti konkurenci a pořád jsme v první dvacítce, i když třeba William Dunlop má šestku asi z jinýho světa. Jeho top speed 175 mil byl úplně někde jinde, a když mě ve třetím kole předjížděl, tak jsem docela koukal, jak rychle to bylo a to jsem tam měl plná šest. Top speed ale není všechno a těším se, až konečně zase zajedu pod devatenáct.“

V tuto chvíli je Indiánův nejlepší čas z kvalifikace v Supersportech 19:09, a v pátek by měl odjet dvě kola na Kawasaki ER6 jako kvalifikaci do třídy Lightweight.

Tlačová správa MIRT