Seriál otevřeného mistrovství ČR, Boby Motion Open, patří v historii našich motocyklových závodů k tomu vůbec nejlepšímu. I po letech na to účastníci vzpomínají s velkým respektem. Mluvíme o období let 1994-96.

Účast firmy Boby v motocyklovém sportu je do značné míry zásluha Jarka Gryce. Byli, a jsou, s panem PaeDr. Hrstkou dlouholetí přátelé. Právě šéf Boby, pan Lubomír Hrstka kdysi hrál hokej za Kometu Brno a později byl tamtéž i trenérem. Ve světě sportu se pohyboval celý život, tudíž jeho firma se v něm hodně angažovala. Krom motorismu i třeba ve fotbale.

První motocyklovým počinem bylo založení Boby racing teamu s manažerem Jarkem Grycem. Jezdců se vystřídalo postupně několik, Hanika, Bursa, Šalé, Troliga atd. a první svezení na velké motorce tady prožil i Jirka Mrkývka jr. Tým měl na svou dobu špičkové zázemí a i výsledkově se dařilo.
V té době už nefungoval vícestupňový systém mistrovských závodů. Velké mistrovství ČR se jelo už jen jednostupňové. A byl v tom trochu i chaos, což nejvíce odnášeli právě jezdci s bývalými nižšími výkonnostními třídami a tudíž i starší a slabší technikou.

Pan Hrstka celé mistrovství zaštítil a organizaci svěřil Jarkovi Grycovi.

Měl jediný striktní požadavek, aby to mělo patřičnou úroveň. Jarek byl šéf a přizval si do organizačního štábu zkušené lidi. Například Jirku Svobodu, Václava Janka nebo třeba Tondu Malaníka, vypomáhali i někteří zaměstnanci firmy BOBY a tento štáb byl permanentní na všech závodech Boby Open. Jezdilo se v Brně, Mostě a na letišti v Českých Budějovicích, cca 8 závodů do roka a chodilo na ně nevídané množství diváků.

Dost zlé krve nadělalo to, že mistrovství bylo vyhlášeno jako Open, tudíž tam mohl startovat kdokoliv s mezinárodní licencí. Jak říkal Jarek Gryc: i eskymák :-).

Mnozí domácí jezdci se báli, že jim budou cizáci odvážet věnce a ceny. A kvalifikací prošel jen omezený počet jezdců (cca 36).

Další vývoj ukázal, že rozhodnutí vypsat mistrovství jako otevřené, bylo správné. Cizinci pozvedli úroveň mistráku na velmi vysokou úroveň.

Krom našich startovali i jezdci ze Slovenska, Německa, Švýcarska, Holandska, Rakouska, Maďarska, Polska, Itálie,

Španělska a Francie. Jezdci jako Michael Liedl, Gabriel Lavao, či exmistr Evropy Jaime Mariano v té době něco znamenali. A Liedl dokonce startoval v Brně v roce 1994 na divokou kartu v prestižní třídě 500 ccm.

Boby Motion Open bylo vypsáno ve třídách 125, 250, 600 a Superbike (jeli 2 závody za víkend). Startovné bylo cca 1000 Kč, ceny pro celkové vítěze v každé třídě automobily Škoda Forman. Srovnejme to se startovným dnes a zejména s cenami dnes 🙂 A chodili i diváci v nevídaných počtech.
Po skončení sezony bylo vyhlášení výsledků s korunovací vítězů. Na s tím spojené pohoštění v Boby centru pamětníci vzpomínají dodnes. Včetně mne 🙂

Tomáš Gescheidt, žurnalista:
„Při závěrečném závodě prvního ročníku Boby Motion Stavex Open jsem spolupracoval s Českou televizí. Bylo to 10. – 11. 9. 1994 na automotodromu v

Brně. K dispozici jsem dostal zkušeného kameramana a prošli jsme okruh zvnějšku i zevnitř. Já jsem zpovídal vedle komentáře i organizátory a přední české i zahraniční jezdce. Byl jsem pozván do brněnského studia České televize, kde jsme spolu s režisérem Rudolfem Tesáčkem a pracovníkem odpovědným za střih hodnotili natočené záběry. Byl jsem ve studiu poprvé a byl to pro mne velký zážitek. Myslím, že se to docela podařilo. Pouze lituji, že nemám ten TV záznam. Kdyby ho někdo měl, budu velmi rád, kdyby mi ho mohl poskytnout.“

Jan Vítovec, komentátor, spoluorganizátor závodů v Českých Budějovicích:

„Na letišti v Plané u Českých Budějovic se jel seriál Boby Open pouze v letech 1994-5. V roce 1995 dokonce 2x-operativně nahradily rakouský Zeltweg. I přes relativně skromné zázemí se zde odjely pěkný a dramatický závody. Jely se jen 4 třídy (125,250,600 a Superbike – 2 rundy). Tudíž pohodový časový harmonogram. Nová byla myšlenka, že v sobotu večer se svezli i jezdci, kteří se pro nesplnění kvalifikačních limitů nedostali do hlavního závodu. Říkalo se tolu Guláš open 🙂 Ve třídě 600 ccm startoval i Joska Kubíček, pozdější známý manažer a komentátor.“

Richard Karnok, žurnalista:
„Keď vznikol seriál Boby Motion Open, mal som dvadsať rokov a v tomto športe som sa pohyboval ešte len ako fanúšik. Spomínam si na obavy vtedajších jazdcov z otvorenia šampionátu aj pre zahraničných jazdcov, no veľmi skoro sa ukázalo, že táto skutočnosť bola toľko potrebným nastavením zrkadla vtedy aktuálnemu stavu domáceho šampionátu a navyše tou správnou formou ako domácim pretekárom priviesť silnú konkurenciu, ktorá ich ako jediná môže posunúť ďalej. Pamätám si na suverénne výkony Nemca Michaela Liedla, či krásne súboje Bursu, Šalého, Morávka, či Urbanca v superbikoch, ale aj suverénne počínanie si Jardu Huleša a mladého Bohumila Stašu, ktorým však dokázali úspešne konkurovať aj Slováci Kacko a Častka. Ale predstavili sa tu a víťazili aj ďalší skvelí piloti, ako Talmácsi, Meklau, Fritzsche, Verwijst, Grossauer, Ulm, na ja som pochopiteľne držal palce aj Balážovi, Psotnému, Strakovi, Karbanovi a ďalším… Nezabudnuteľné boli aj jedinečné slávnostné vyhlásenia na konci ročníkov v Boby Centre, ktoré mohli tomuto šampionátu závidieť aj vtedy zvučnejšie európske seriály. Spomienok je veľa a bolo by ich aj na celú knihu. Keď seriál skončil, zostala zreteľná diera, ktorá sa zaceľovala len ťažko.“

Co dodat na závěr? Snad jen zopakovat, že seriál Boby Motion Open byl skvělý počin, na který se dodnes s respektem vzpomíná. Sluší se poděkovat panu Hrstkovi, Jarkovi Grycovi a všem, co se na organizaci tohoto šampionátu podíleli.

Text: Jaroslav Brzobohatý
Foto: Tomáš Gescheidt a archív redakcie