Tak ako sme vám sľúbili, na našom portáli sa budeme venovať aj u nás mimoriadne populárnej dvojici, českému „roadracing páru“ Veronika Hankocyová – Michal Dokoupil. Tento rok obaja štartujú so slovenskou licenciou a v nasledujúcich riadkoch vám prinášame článok z ich účasti na prvom podujatí sezóny v Írsku. Oneskorenie súvisí so zranením Veroniky, autorky článku, ktorá sa hneď na ďalších pretekoch v Starom Měste zranila a so zlomenou kľúčnou kosťou, navyše v nemocnici, sme ani rýchlejší článok očakávať nemohli. Práve k Starému Městu sa vráti v inom príspevku, ktorý už zasa pre zmenu nestihla napísať pred odchodom na ďalšie podujatie, kde so zranením môže robiť len sprievod Michalovi. Takže v nasledujúcich riadkoch vás čaká pohľad do Cookstownu v Írsku:

Ani jsme se nenadáli a první závody jsou za námi. Zima byla fakt dlouhá a tím, že jaro vpodstatě nenastalo, jsme skočili ze sněhu rovnou do závodů a to ještě navíc směrem do Irska…

Indi má v letošním roce místo v týmu S&D, což vzniklo díky Davymu McCartneymu, mechanikovi Victora Gilmora, a Seamusovi Dobbinovi. Nepatří sice k velkým týmům, ale o to víc je celé tohle závodění kamarádské. Motorky, které tým vlastní, jsou Suzuki SV 650 do Supertwinů, Honda CBR1000RR a GSXR750 do Open race, s tím že jako druhý jezdec je angažován Gavin Lupton, se kterým se Indi dělí o Twina, a Indi pak sedlá Hondu a Gavin Suzuki. Honda je bývalá ex-Padgett´s stock.

Trochu překvapivě jsem dostala možnost také v Irsku závodit za tým RT&E, na motocyklu Kawasaki ER6, který je kompletně produkční. Původní plán byl, že na něm budu startovat ve třídě Support class a když to půjde, tak Supertwin. Support class je vpodstatě třída pro„začátečníky“, ze které se pak postupuje mezi nejostřílenější borce. Bohužel díky mezinárodní licenci A jsem nemohla do této třídy nastoupit a tak zůstalo pouze u Supertwinů, i když na to není motocykl stavěný a chybí mu cca dvacet až třicet koní.

Po příletu do Irska nás čekalo i typicky ostrovní počasí…nevyzpytatelné, ale to že bude kosa, nám bylo jasné hned. Vyzvedl nás tam neocenitelný kamarád Zaza s přítelkyní Luckou, kteří nás pak odvezli na sever z Dublinu do Cookstownu. Kousek odtud jsme měli ubytování, kam míříme každý rok. Ještě ten večer jsme přejeli do depa, kde proběhlo setkání se staronovým týmem S&D a také s úplně novými tvářemi RT&E týmu. Tahle bezchybná parta na mě udělala fakt dojem, a takovou pohodu jsme snad ještě na závodech neměli.

V pátek začaly tréninky „newcomer laps“, tedy  tréninky nováčků, kterým ještě předcházela poznávací jízda v autobusu. Trénink za vodičem ve vláčku pět kol mi toho moc nedal. Spíš nic než moc. Trénink Supertwinů na čtyři kola to už nezachránil a to bylo prosím všechno. Na drsné trati jsem byla jako Alenka v říši divů, na rozdíl od Indiána, který si ve své kvaldě zajel vesele druhé místo a po sečtení s druhou skupinou, co jela více za sucha (i když je to v Irsku relativní pojem) tak to vyšlo na sedmé místo na startovním roštu. Já jsem startovala v závodu B, kde jsem stálana  poleposition. Byl to docela fór, protože třeba Michaelu Dunlopovi nejela v tréninku motorka a tak stál na startu za mnou. To už se mi jen tak nestane! Navíc jsem historicky první ženská co z polepositionu startovala,takže to bylo ještě vtipnější, protože samozřejmě to první místo nebylo nadlouho.

Na Indiho fároši nás trápil protíkající olej z pod víka na pravé straně a ve finále před závodem ještě vytekla přední vidlice.V závodě pak ukázkový highsider v pravé zatáčce 90° dílko dokonal.Tak hlavně že Indi říkal, že když to bude blbý, tak to po jednom kole odstaví….no odstavil no…ale jinak než jsme se dohodli. Přes naražený kotník ale ihned opět sedl za řidítka Twinu, a dojel si pro osmé místo. Na rovinkách Svčko ztrácelo, ale s tím jsme počítali, na jiných tratích už by ten rozdíl tak velký ve výkonech být nemusel.

Po mém startu se hned do tří vteřin přesemě převalily dvě řady za mnou, a pak jsme držela stálé tempo tři kola, dokud jezdec předemnou neupadl v zatáčce zpět na cíl. Maršál mi skočil s červenou vlajkou docesty a přímo předemnou jezdce a motorku sbírali. Naštěstí jezdec odešel nakonec po svých. Tím pádem ale nadešel restart a to už mě postavili do půlky pole. Po restartu se tak přesemě na rovince dostala i ta druhá půlka a tím bylo vymalováno.

Michal“Indi“ Dokoupil: Musím říct, že to byl pro mě skvělý víkend, a takovou pohodu na závodech jsem už dlouho neměl. Hodně jsme se nasmáli, i když nás provázeli technické problémy.Dojel jsem po tréninku a měl celou nohu od oleje, což není zrovna sranda, ale tým se snažil ze všech sil. Rád jsem potkal i kluky z RT and E týmu, protože jsme pak nakonec utvořili fajn partičku. Až na ten můj hasánek na Fároši jsem spokojený a těším se na další závody do Irska. Letos jsme to pojali opravdu pohodově, protože bez dobré šestky a twina tam stejně nemám šanci na nějaké extra výsledky, a tak to berem jako trénink na závody u nás a na TT, kde máme naopak pro letošek díky Motopointu zázemí výborné.