Ondřej Ježek zopakoval při druhém závodě světového poháru Superstock 1000 v Assenu sedmé místo z Aragonu. Stejné místo mu patří i v celkovém pořadí.

Druhou závodní zastávkou pro tým SK Energy – Fany Gastro byl již tradičně na konci dubna legendární TT Circuit v nizozemském Assenu. Počasí příliš vlídné nebylo. Po celý víkend bylo zataženo a teploty se udržovaly pod hranicí 10°C.
V pátek se k nízkým teplotám přidal i déšť, a tak se trénink i úvodní kvalifikace odjely na mokrém povrchu. Ten jak známo Ondrovi sedí. Přestože nastavení podvozku jeho Ducati ještě nebylo ideální, dokázal zajet v první kvalifikaci čtvrtý nejrychlejší čas. Na sobotu se počasí již umoudřilo a vše začalo nanovo. I se suchým povrchem se Ondra dokázal rychle sžít, a ve volném tréninku obsadil 9. pozici. Do rozhodující kvalifikace nastoupil se změněným setupem a svůj ranní čas zlepšil téměř o dvě sekundy. Pokoření hranice 1:40min na kolo jej poslalo na 6. místo, tedy do druhé řady startovního roštu.
V neděli byly podmínky na trati identické se sobotní odpolední kvalifikací. Po startu závodu se Ondra lehce propadl a po úvodním kole mu patřilo osmé místo. První polovinu závodu se snažil držet na kontakt první skupině. To se nezdařilo, nicméně si díky časům na úrovni svého kvalifikačního maxima  vytvořil dostatečný náskok před dalšími soupeři. Prakticky celý závod tak odjel na sedmém místě, kam se posunul po odstoupení Jihoafričana Gildenhuyse. O tom, že se jelo rychle svědčí i fakt, že první pětice litrových superstocků by se svými časy dostala do bodované patnáctky závodu superbiků! Ondrův týmový kolega Tomáš Svitok obsadil v závodě 23. místo.
Další podnik světového poháru FIM se koná 10.-12. května v italské Monze.

Ondřej Ježek:
„Další sedmé místo, dalších devět bodů a upevnění sedmé pozice v celkovém pořadí. Mým cílem bylo top-5, ale předvedl jsem v závodě své momentální maximum.  I když jsem si zajel rekord kola, na lepší umístění to dnes nestačilo. Start a zejména první zatáčka se mi příliš nevydařila. Měl jsem v ní kontakt se Savadorim a propadl se až
na 9. místo. Před osmého Bergmana jsem se rychle dostal a snažil jsem se udržet první sedmičlenné skupiny. To se mi bohužel nepodařilo. Byl to pro mě tedy trochu fádní závod, když jsem jel prakticky celou dobu sám. Několik kol před koncem jsem začal mít problém s pravým předloktím a obtížně jsem ovládal motocykl. Podařilo se mi však udržet za zády dotírajícího Savadoriho, který ke konci závodu zajížděl své nejrychlejší časy. Toto sedmé místo řadím určitě výše, než to aragonské, protože moje ztráta na vítěze byla téměř poloviční. Gratuluji klukům z týmu Barni Racing Ducati, kteří tento víkend jezdili opravdu skvěle a bednu si oba zasloužili. Musím ovšem poděkovat svým mechanikům Michalu Kněžínkovi a Alexi Scanavinimu, kteří během celého víkendu odváděli skvělou práci. Příští závod se jede na mé oblíbené Monze. Je jasné, že s Ducati budeme mít na dlouhých rovinách vůči čtyřválcům nevýhodu, ale s tím se musíme porvat!“