Devadesát devět pódií Lorise Capirossiho

Tomáš Gescheidt 1

Italský pilot Loris Capirossi závodí v letech 1990 až 2011 dvaadvacet sezón. V 328 závodech Grand Prix získá 29 vítězství ve třídách do 125, 250 a 500 cm3 a v kategorii MotoGP, 41 pole position a 32 nejrychlejších kol, na stupni vítězů se postaví v devadesáti devíti případech.

1990

Třikrát se stane mistrem světa, v roce 1990 se stane nejmladším světovým šampiónem, jeho titul mistra světa ve „dvěstěpadesátkách“ je (mírně řečeno) velmi sporný. Stane se v roce 2011 nejstarším pilotem prestižní třídy, na jistý čas je pilotem s nejdelším věkem mezi první a poslední výhrou (17 let a 49 dní, který později překonává Valentino Rossi), stává se na určitý čas pilotem s nejvyšším počtem startů. Jeho premiérově vítězství na stroji Ducati je prvním vítězstvím italského jezdce na italském motocyklu v nejsilnější třídě od vítězství Giacoma Agostiniho na MV Agustě. Po skončení kariéry je bezpečnostním poradcem pro společnost Dorna.

Největší úspěch

1991

Loris Capirossi se narodí 4. dubna 1973 v Castel San Pietro Terme poblíž Bologni. Silniční kariéru začíná v roce 1987, v národním šampionátu „stopětadvacítek“ skončí čtvrtý. V letech 1988 a 1989 startuje ve třídě do 125 cm3 v mistrovství Evropy. V roce 1989 vítězí na okruhu v Mostě, v Misanu a v Doningtonu, z titulu se však radují Emilio Cuppini na stroji Garelli a Gabriele Debbia na motocyklu Aprilia. Záhy získává přezdívku „Capirex“. Následující roky však znamenají jeho velký triumf – získává titul mistra světa ve třídě do 125 cm3.

Do MS motocyklů vstupuje v roce 1990, je členem stáje Pileri Corse a startuje na motocyklu Honda RS125. Vítězí v Doningtonu, na Hungaroringu a v Phillip Island, v Brně ve 13. ze 17 kol odstoupí pro technickou závadu. Obsadí osm pódií a titul světového šampióna vybojuje se 182 body před Nizozemcem Hansem Spaanem (173) a německým pilotem Stefanem Preinem (169), na prvních pěti místech se umístily stroje Honda. Capirossi se stává ve věku 17 let a 165 dní nejmladším mistrem světa. V ročence Motocourse 1990/91 obsadí první místo držitel prvního titulu mistra světa v „pětistovkách“ Američan Wayne Rainey (Yamaha YZR500), Capirossi obsadí desátou pozici.

V roce 1991 jako člen stejného týmu vyhrává závody na okruhu Eastern Creek v Austrálii, ve španělské Jaramě, v Paul Ricard, v Doningtonu a v Shah Alam v Malajsii, vybojuje ve 13 závodech dvanáct pódií (na okruhu Salzburgring v Rakousku skončí šestý), pět pole position a čtyři nejrychlejší kola. Druhý titul mistra světa získává díky zisku 200 bodů před svým týmovým kolegou Fausto Gresinim (181 bodů) a Němcem Ralfem Waldmanem (141 bodů), všichni startuji na motocyklech Honda RS125.

Dvěstěpadesátky

1994

V roce 1992 to Loris Capirossi zkusí poprvé ve třídě do 250 cm3. Stále zůstává členem stáje Marlboro Pileri Corse, Hondu RS125 však vymění za Hondu SPL250. Mistrem světa se stává italský pilot Luca Cadalora na Hondě NSR (203 bodů), druhý je další Ital Loris Reggiani na Aprilii se 159 body. Nejlepším umístěním Lorise Capirossiho je páté místo v jihoafrické Kyalami, celkově skončí dvanáctý, nezíská žádné pódium, pole position ani nejrychlejší kolo. GP Československa se v roce 1992 nejede.

V roce 1993 jede stále ve stáji Marlboro Pileri Corse, ozdobou je tovární Honda NSR250. Loris skončí o pouhé 4 body druhý za Japoncem Tetsuyou Haradou na stroji Yamaha TZM (197:193). Vyhrává v nizozemském Assenu, GP San Marina v Mugellu a v Laguně Seca v USA, vybojuje sedm pódií, sedm pole position a pět nejrychlejších kol. Na GP České republiky získává pole position a zajede nejrychlejší kolo, skončí však se ztrátou 9,774 sekundy pátý.

V roce 1994 je členem týmu Marlboro Team Pileri a má stále tovární Hondu NSR250. Celkově skončí se 199 body třetí za italským pilotem Maxem Biaggim (Aprilia RSV, 234 bodů) a Japoncem Tadayuki Okadou (214), jedoucím na tovární Hondě NSR. Capirossi vítězí na Salzburgringu, v Hockenheimu, v Le Mans a v Doningtonu, devětkrát se postaví na stupně vítězů, vybojuje pět pole position a pět nejrychlejších kol. V Brně zazáří „hattrickem“ (pole position, nejrychlejší kolo a vítězství) Max Biaggi, Capirossi v posledním kole z druhého místa vzdává.

Prestižní třída a první vítězství

1995

V roce 1995 je „Capirex“ stále členem týmu Marlboro Team Pileri, tovární Hondu NSR250 vymění za Hondu NSR500 s pneumatikami Michelin a stává se pilotem prestižní kategorie. Skončí se 108 body šestý, mistrem světa se stává podruhé Australan Mick Doohan na Hondě NSR500. Capirossi získává jedno pódium při GP Evropy v Barceloně, závod vyhrává španělský pilot Alex Crivillé na Hondě NSR500. Při GP České republiky obsadí Capirossi se ztrátou 15,646 sekundy čtvrté místo za Cadalorou (Yamaha), Doohanem (Honda) a australským pilotem Darrylem Beattiem (Suzuki).

V roce 1996 přichází změna týmu – místo stáje Pileri a motocyklu Honda jede Loris Capirossi na Yamaze YZR500 v týmu Marlboro Wayna Raineyho. Konečně přichází první vítězství v „pětistovkách“: v závěrečném podniku seriálu v australském Eastern Creek vyhrává o 10,980 sekundy před Hondami NSR500 Japonce Tadayuki Okady, Španěla Carlose Checy a Brazilce Alexe Barrose. Mistr světa Mick Doohan obsadí osmé místo, do posledního kola spolu se španělským pilotem a týmovým kolegou Alexem Crivillé vede, potom se však oba piloti srazí. Capirossi získává pódium na okruhu Sentul v Indonésii, kde skončí třetí za Doohanem a Brazilcem Alexem Barrosem (oba Honda NSR500). Mistrem světa se stává potřetí Mick Doohan (309 bodů) před Alexem Crivillé (245) a Lucou Cadalorou (168, všichni Honda NSR500), Capirossi skončí s 98 body desátý. V Brně obsadí se ztrátou 6,753 sekundy páté místo, napínavý souboj o vedoucí pozici vyhrává Crivillé s náskokem pouhých 0,002 sekundy před Doohanem (oba Honda NSR500).

Návrat do dvěstěpadesátek

1997

V roce 1997 se „Capirex“ vrací do kategorie 250 cm3. Startuje na motocyklu Aprilia ve stáji Aprilia Racing Team, jeho kolegou je mistr světa této třídy z roku 1993 Tetsuya Harada (tehdy jezdí na Yamaze TZM). S tímto pilotem se Capirossi utká v boji o titul mistra světa o rok později, ale nepředbíhejme. Harada obsadí v roce 1997 celkově třetí místo za Hondami NSR250 Maxe Biaggiho a Ralfa Waldmanna (250:248 bodů), v napínavém souboji vyhrál Biaggi 5 a německý pilot bodující v každém z 15 závodů 4 GP. Japonský pilot s 235 body vybojuje tři vítězství a devětkrát se umístí na stupni vítězů. Capirossi obsadí tři třetí místa v Mugellu, v Assenu a v Doningtonu, celkově skončí se 116 body šestý. 31. srpna v Brně Capirossi vzdává kvůli problému s řízením Aprilie.

1998

V roce 1998 hlásí přestup do kategorie 250 cm3 Valentino Rossi, který jede v týmu Nastro Azzuro a na Aprilii RSV. Ta v mistrovství světa obsadí první tři pozice pod dohledem nizozemského experta Jana Witteveena. Před finále v Buenos Aires v Argentině vede Capirossi (204) před Haradou (200) a vítězem z Phillip Islans Rossim (176 bodů). V Argentině v poslední zatáčce v posledním kole Carirossi koliduje s Haradou, který musí vzdát a Capirossiho útok označí výstižně – chtěl mne zabít! Vítězí Rossi s náskokem 5,360 sekundy před Capirossim, který se s 224 body stává mistrem světa, druhý je Rossi (201) a teprve třetí je Harada (200 bodů). Aprilia s Capirossim zruší smlouvu, příští rok jede na Hondě. V ročence Motocourse 1998/99 obsadí první místo Mick Doohan před Maxem Biaggim, který na Hondě NSR v týmu Marlboro Kanemoto vyhrává hned první závod ve třídě do 500 cm3, Rossi je třetí, Harada čtvrtý a Capirossi až devátý. Capirossi zaznamená dvě vítězství, devětkrát se postaví na pódium, získává 8 pole position a třikrát zajede nejrychlejší kolo. Rossi s Haradou vyhráli pět ze čtrnácti závodů, japonský pilot se rozhodne pro start ve třídě do 500 cm3 na stroji Aprilia.

1999

V roce 1999 se v důsledku úrazu z Jerezu rozloučí pětinásobný světový šampión Australan Mick Doohan. Třídu do 250 cm3 ovládne nejlépe Valentino Rossi, který na Aprilii RSW v týmu Aprilia GP Racing zvítězí v devíti z 16 závodů a kvůli přetrženému řetězu neboduje pouze v Le Castellet ve Francii. Loris Capirossi mění stáj – jezdí na tovární Hondě NSR250 v týmu svého bývalého kolegy z nejslabší kategorie Fausta Gresiniho s názvem elf AXO Honda Gresini. Mimochodem – Gresiniho si „Capirex“ velmi váží. Získává 3 vítězství, 9 pódií, 2 pole position a 3 nejrychlejší kola. Skončí s 209 body třetí za Rossim (309) a japonským pilotem a továrním jezdcem Hondy Tohru Ukawou (261 bodů). V Sepangu zajede v posledním kole nejrychlejší kolo a vítězí před Tohru Ukawou a Shinjou Nakanem (Yamaha).  V Assenu slaví Capirossi návrat a rozdílem 0,180 sekundy poráží Valentina Rossiho (Aprilia). V Imole vede Capirossi s náskokem 7,580 s před Rossim, jehož podvozek je nastaven příliš tvrdě, Capirossi letos potřetí vítězí. V Brazílii na okruhu Nelson Piquet se Capirossi třetím místem probojuje po šedesáté na stupně vítězů, trojnásobný mistr světa startuje podeváté za sebou z první řady startovního roštu. Capirossiho kritici si vzpomenou na loňskou GP Argentiny: při GP Itálie v Mugellu dochází krátce po startu ke kolizi Capirossiho s držitelem pole position Marcelino Lucchim (Aprilia). Capirossi při několika průjezdech kolem boxů ignoruje černou vlajku a vyslouží si zákaz startu v Mugellu i v Barceloně. Je to tentýž Marcelino Lucchi, který vyhrává v Mugellu v roce 1998 s divokou kartou závod „dvěstěpadesátek“ o 5,701 sekundy před Valentino Rossim na Aprilii a v roce 1997 dojíždí druhý za Maxem Biaggim (Honda), třetí je Cappirossi (Aprilia), úvodní trio dělí v cíli pouhých 0,068 sekundy! V Barceloně Capirossi chybí a po pádu v Le Castellet a černé vlajce v Mugellu to znamená třetí výpadek v řadě pro úřadujícího mistra světa. Končí tím série desíti Velkých cen, po nichž stanul Capirossi na stupních vítězů. Při GP České republiky v Brně končí „Capirex“ sedmý, vítězí Valentino Rossi na Aprilii.

Návrat do prestižní třídy

2000

V roce 2000 se Capirossi vrací do MS „pětistovek“, startuje spolu s Brazilcem Alexem Barrosem ve stáji Emerson Honda Pons na Hondě NSR500. Získává vítězství v GP Itálie v Mugellu, čtyři pódia, jednu pole position a jedno nejrychlejší kolo. Mistrem světa se stává Kenny Roberts junior (Telefonica Movistar, Suzuki, 258 bodů) před Valentino Rossim (Nastro Azzuro, Honda, 209) a Maxem Biaggim (Marlboro, Yamaha, 170), Capirossi skončí se 154 body sedmý. V Mugellu má tým Emerson Honda Pons poprvé v historii oba piloty (1. Barros, 4. Capirossi) v první řadě startovního roštu, napínavý souboj o vítězství z první řady na roštu startujících italských hvězd Biaggiho, Rossiho a Capirossiho končí pády Rossiho a Biaggiho v závěru závodu. Od roku 1992 (zvítězí Schwantz na stroji Suzuki) vyhrává v Mugellu jen Honda: v letech 1993 až 1998 Australan Mick Doohan, v roce 1999 Španěl Alex Crivillé a v roce 2000 vítězí Capirossi. Je to první Ital, který na okruhu Mugello vyhrává závod „pětistovek“. V australském Phillip Island probíhá strhující závod, který přináší čistě italské pódium – vítězí Biaggi před Capirossim a Rossim. V Assenu si Capirossi při pádu ve warm-up zlomí ruku, v součtu časů z obou částí závodu je přesto třetí. Poprvé od závodu v Barceloně 1999 patří stupně vítězů pouze pilotům Hondy – 1. Barros, 2. Crivillé a 3. Capirossi. V Doningtonu Capirossi vyhrává čtyři závody (2x 125, 2x 250 cm3) a získává 6 pole positions (1x 125, 5x 250 cm3), letošní závod dokončí handicapován zraněním ruky z Assenu čtvrtý. V portugalském Estorilu je Capirossi nejmladším pilotem v historii MS, který dosáhl 150 startů v GP. Na Sachsenringu těsně před cílem dochází ke kolizi Kennyho Robertse juniora (Suzuki) s Capirossim, italský závodník klesá na šestou pozici. V Brně startuje Capirossi v roce 200 již podesáté a zatím tu ani jednou nevyhrál. Stává se hrdinou závodu, protože s obnoveným zraněním ruky po pádu v tréninku dojíždí do cíle závodu na pátém místě.

2001

V roce 2001 jede stále v týmu dvojnásobného mistra světa „dvěstěpadesátek“ z let 1988 a 1989 Španěla Sito Ponse, sponzorem je nyní výrobce cigaret West. Mistrem světa „pětistovek“ se stává poprvé Valentino Rossi (Nastro Azzoro, Honda NSR500, 325 bodů), který získává titul již v Phillip Island a tedy dva závody před koncem seriálu. Druhý je Max Biaggi (Marlboro, Yamaha YZR, 219), za kterým pouze o devět bodů zaostává Loris Capirossi, ten svého týmového druha a čtvrtého v průběžné klasifikaci Barrose poráží o 28 bodů. Byl to slavný ročník italských pilotů! Capirossi nevyhrál žádnou GP, devětkrát se objeví na pódiu, zaznamená čtyři pole position a jedno nejrychlejší kolo. V GP JAR ve Welkomu stupně vítězů patří poprvé od závodu v Assenu 2000 pouze pilotům Hondy – 1. Rossi, 2. Capirossi a 3. Ukawa. V Assenu v tréninku „pětistovek“ jsou poprvé v historii nejrychlejší tři Italové v pořadí Capirossi, Biaggi a Rossi. Při padesátém startu v závodě třídy do 500 cm3 vybojuje pole position Capirossi, který dojíždí na třetím místě, je zaprotokolováno druhé plně italské pódium sezóny 2001, tentokrát v pořadí Biaggi, Rossi a Capirossi. V Brně první tři pozice na startovním roštu patří italským závodníkům v pořadí Biaggi, Rossi a Capirossi, který dokončí závod jako třetí. V portugalském Estorilu potřetí v roce 2001 patří první tři místa na startovním roštu italským pilotům (Biaggi, Capirossi, Rossi), Capirossi skončí druhý. V australském Phillip Island má závod „pětistovek“ opět plně italské pódium – tentokrát v pořadí Rossi, Biaggi, Capirossi, Capirossi skončí třetí za Rossim a Biaggim, včetně čtvrtého Alexe Barrose projíždí piloti cílem v rozmezí 0,714 sekundy! V Sepangu patří letos již počtvrté první tři pozice na roštu Italům, tentokrát v pořadí Capirossi, Rossi a Biaggi. Jediný výpadek zaznamená Capirossi ve Valencii, kde po pádu v zahřívacím kole a po další havárii v první zatáčce po startu musí vzdát.

2002

V roce 2001 dosáhuje Valentino Rossi v japonské Suzuce 500. vítězství pro značku Honda. Loris Capirossi vyhrává 8 GP ve třídě do 125 cm3, deset ve „dvěstěpadesátkách“ a jednou v kategorii do 500 cm3. Mezi piloty Hondy obsadí z hlediska počtu vítězství s 19 výhrami šestou pozici: vyhrává s 54 vítězstvími Mick Doohan před Rhodésanem Jimem Redmanem (45), Angličanem Mike Hailwoodem (41), Freddie Spencerem z USA (27) a Švýcarem Luigi Taverim (26).

V roce 2002 je členem týmu West Honda Pons, spolujezdcem je Brazilec Alex Barros. Rok je významný tím, že znamená nástup kategorie MotoGP. Mistrem světa je Valentino Rossi (Honda RC211V, 355 bodů) se značným náskokem před Maxem Biaggim (Yamaha M1, 215) a Japoncem Tohru Ukawou (Honda RC211V, 209). Capirossi skončí se 109 body osmý a získává pódia v jihoafrickém Welkomu a v japonském Motegi – v obou případech skončí třetí. Tovární piloti startují na čtyřtaktních motocyklech, zatímco „Cariprex“ se na „čtyřtaktu“ objeví pouze zřídka. Při GP České republiky v Brně se na prvních pěti místech v závodě MotoGP poprvé objeví pouze čtyřtakty. Ve Welkomu na dvoutaktní Hondě NSR500 startuje Capirossi počtvrté za sebou z jedné ze dvou prvních pozic na roštu, v cíli je třetí v čase o 17 sekund rychlejším, než byl loňský vítězný čas Valentina Rossiho. V Motegi je Capirossi s dvoutaktní Hondou NSR500 třetí. V Jerezu patří Hondě poprvé od GP Argentiny 1998 celá první řada na roštu – Rossi, Barros, Capirossi a Kato, Capirossi skončí čtvrtý. V Barceloně jsou mezi „dvoutakty“ nejúspěšnější Hondy NSR500 stáje West Honda Pons, pátý je Barros před Capirossim, který po vzájemné kolizi dvě kola před cílem vyjíždí mimo trať. V Assenu je Capirossi na čtvrtém místě již popáté nejúspěšnějším pilotem s dvoutaktním motocyklem na startovním roštu, závod po pádu a zranění ruky nedokončí.

Tovární pilot Ducati

2003

V roce 2003 se společně s Australanem Troyem Baylissem stává továrním jezdcem týmu Marlboro Ducati. Na stroji Ducati Desmosedici GP3 vyhrává v Barceloně, vybojuje šest pódií, tři pole position a jednou zajede nejrychlejší kolo, v průběžné klasifikaci obsadí se 177 body čtvrtou pozici. Mistrem světa se stává Valentino Rossi (357 bodů) před Sete Gibernauem (277) a Maxem Biaggim (228, všichni Honda), je to poslední Rossiho titul světového šampióna u Hondy. V Suzuce zaznamená úspěšný vstup do seriálu MotoGP Ducati: Capirossi dojíždí třetí a Bayliss pátý. V Jerezu získává Ducati zásluhou Capirossiho první pole position v MotoGP. V Mugellu se na stupně vítězů prosadí pouze domácí piloti – vítězí Rossi před Capirossim a Biaggim. Capirossi dosáhne v závodě rychlosti 332,4 km/ hod a to je současný rekord. V Barceloně Capirossi po pátém startu z první řady v řadě získává pro značku Ducati první vítězství v kategorii MotoGP. Italský závodník na italském motocyklu vítězí v prestižní kategorii MS motocyklů poprvé od Velké ceny Německa 1976, kterou vyhrál Giacomo Agostini na MV Agustě. V Assenu získává pole position Capirossi a končí série 10 pole positions, které v Holandsku patří Hondě, časem 1:59,770 min překoná Capirossi jako první pilot v Assenu hranici dvou minut. Na Sachsenringu ve warm-up po Capirossiho pádu shoří jeho perfektně nastavená Ducati, „Capirex skončí čtvrtý. V Brně je Loris tři kola před cílem závodu vyřa­zen závadou na elektroinstalaci. V Estorilu získává třetí pole position sezóny, těsně před cílem předjíždí Capirossi Gibernaua (Honda) a v cíli je třetí o 0,015 sekundy před španělským pilotem, pro kterého končí série pěti pódií. V Phillip Island při padesátém startu z první řady v nejsilnější objemové třídě je Capirossi druhý o 5,212 sekundy za „Doktorem“. Ve finále ve Valencii startuje Capirossi ve 200. GP kariéry a obsadí třetí místo.

2004

V roce 2004 startuje v týmu Marlboro Ducati na motocyklu Ducati DesmosediciGP4, jeho týmovým kolegou je australský pilot Troy Bayliss. Úspěchy z nástupu firmy Ducati do MS motocyklů v roce 2003 jsou zapomenuty, Capirossi obsadí celkově deváté a Bayliss až třinácté místo. Obsadí jediné pódium třetím místem v Phillip Island, kde vyhrává vítěz devíti GP Valentino Rossi (Yamaha) o 0,097 sekundy před Sete Gibernauem (Honda). Capirossi vytváří v australské GP nový traťový rekord. Poprvé na stroji Yamaha získává titul mistra světa Valentino Rossi (304 bodů) před Sete Gibernauem (257) a Maxem Biaggim (217, oba Honda).

2005

V roce 2005 startuje Capirossi stále ve stejné stáji, jeho týmovým kolegou na stroji Ducati DesmosediciGP5 je Španěl Carlos Checa.  Pneumatiky Michelin Capirossi vymění za obutí Bridgestone. Mistrem světa je s velkým náskokem 147 bodů Valentino Rossi (Yamaha) před Marco Melandrim (220) a Američanem Nicky Haydenem (206, oba Honda). Capirossi obsadí šestou pozici, získává 2 vítězství, 4 pódia, 3 pole position a jedno nejrychlejší kolo. V Šanghaji se zásluhou Capirossiho (3. pozice) Ducati letos poprvé prosadí do první řady na roštu, italský pilot však je v cíli závodu až dvanáctý. V Mugellu obsadí italští piloti Rossi, Biaggi, Capirossi a Melandri po pádu Gibernaua v závodě MotoGP první čtyři místa, Capirossi se v roce 2005 poprvé probojuje na pódium, kam se poprvé v sezóně prosadí i motocykl Ducati Desmosedici GP5. V Brně dosáhnou v tréninku Gibernau, Hayden (oba Honda), Capirossi, Rossi (Yamaha) a Melandri (Honda) času pod hranicí 1:58 minuty, vítězí Rossi před Capirossim a Biaggim, závod má (stejně jako v Mugellu) čistě italské pódium. V Motegi vybojuje Capirossi první pole position sezóny pro Ducati i pro výrobce pneu Bridgestone, vytvoří nový traťový rekord a vítězí. Jedná se o první Capirossiho vítězství v prestižní kategorii MS motocyklů po startu z pole position. V Sepangu jsou v první řadě zastoupeny tři značky: Ducati (Capirossi), Honda (Gibernau) a Suzuki (Hopkins), Capirossi po startu z pole position vítězí a probojuje se na třetí pozici průběžné klasifikace. V americké Laguně Seca je Capirossi jediným účastníkem, který již na tomto okruhu zvítězil na Hondě NSR250 v roce 1993, v cíli závodu je desátý. Při GP Kataru v Losailu Capirossi získává třetí pole position v řadě, zvolí však příliš tvrdou směs přední pneu, vyjíždí mimo trať a dojíždí jako desátý. V Phillip Island Capirossi společně s Kenny Robertsem juniorem (Suzuki) kvůli zranění z tréninku nestartují.

2006

Následuje rok 2006 neboli vrcholná sezóna Lorise Capirossiho u Ducati. Startuje ve stáji Marlboro Ducati na stroji Ducati Desmosedici GP6, jeho týmovým kolegou se stává španělský pilot Sete Gibernau. V mistrovství světa „Superbiků“ se stává mistrem světa Australan Troy Bayliss, který na divokou kartu vyhrává závěrečný závod ve Valencii 1,319 sekundy před Capirossim. Mistrem světa se stává Nicky Hayden z USA (Honda, 252 bodů) před Valentinem Rossim (Yamaha, 247) a Lorisem Capirossim (229), za kterým Marco Melandri na Hondě zaostává o jediný bod. „Capirex“ vyhrává tři GP v Jerezu, v Brně a v Motegi, osmkrát se postaví na pódium, získává dvě pole position a zajede pět nejrychlejších kol. Je to další „Capirexův“ špičkový výkon! V Jerezu pneumatiky Bridgestone obsadí poprvé v historii celou první řadu na roštu: 1. Capirossi, 2. Gibernau, 3. Nakano, Capirossi zajede nejrychlejší kolo a vítězí, poprvé v kariéře se prosadí do čela klasifikace v prestižní kategorie MS motocyklů.  V Losailu pneu Bridgestone určené pro závod jsou výrazně lepší než v minulosti, Capirossimu s Gibernauem patří třetí a čtvrté místo. V Istanbulu dojíždí Capirossi při 50. startu s motocyklem Ducati jako nejúspěšnější pilot s pneu Bridgestone na šestém místě. V Šanghaji skončí Capirossi osmý a již počtvrté se stává nejúspěšnějším pilotem Ducati.

2006

Při GP Itálie patří Ducati zásluhou Gibernaua a Capirossiho první dvě pozice na roštu, jedná se o první pole position pro Ducati v Mugellu. Capirossi dojíždí při šestnáctém startu v Mugellu se ztrátou 0,575 sekundy druhý za Rossim (Yamaha). Nicky Hayden (Honda) se prosadí na pódium a v průběžné klasifikaci má stejně jako Capirossi 99 bodů. V Barceloně dochází po startu k hromadnému pádu, který si naštěstí nevyžádá vážnější zranění – postiženi jsou Gibernau, Capirossi, Melandri, Pedrosa, de Puniet a Hopkins. Capirossi po pádu do druhé části závodu nenastoupí a opouští vedoucí pozici v průběžné klasifikaci. V Assenu zraněný Capirossi po pádu v Barceloně dojíždí patnáctý, v Doningtonu skončí s bolestivým zraněním hrudníku devátý. V Brně Capirossi překonává Rossiho traťový rekord z roku 2005 a dosáhne druhého vítězství sezóny. Mezi prvním vítězstvím Capirossiho v MS motocyklů a letošní GP ČR uplynulo 16 let a 15 dní a to je v tuto chvíli rekord. V Sepangu je v poslední zatáčce Capirossi dlouhý na brzdy, v cíli je se ztrátou 0,849 sekundy za Rossim (Yamaha) druhý. V Phillip Island skončí Capirossi sedmý a v MS motocyklů se jako první závodník v historii prosadí po dvousté na bodovanou pozici. V Motegi startuje Capirossi z pole position poprvé od GP Španělska v Jerezu, pódium patří pouze Italům: 1. Capirossi, 2. Rossi, 3. Melandri, ve Valencii je Capirossi druhý za Baylissem.

2007

V roce 2007 dostává Loris Capirossi slavného týmového kolegu – Australana Casey Stonera, který vítězí v deseti z osmnácti GP, boduje v každém závodě a s 367 body se stává mistrem světa. Capirossi skončí sedmý, získává vítězství v Motegi a čtyřikrát vystoupí na pódium. V Jerezu Capirossimu nevychází 250. GP, po startu z 15. pozice je v cíli se ztrátou více 25,852 sekundy dvanáctý. V Istanbulu patří pilotům Ducati poprvé v historii tři z prvních čtyř pozic v cíli závodu MotoGP: 1. Stoner, 3. Capirossi, 4. Barros. Na Sachsenringu skončí Capirossi druhý a letos poprvé je v závodě MotoGP úspěšnější nežli pátý Stoner. Při GP San Marina v Misanu dokončí Capirossi 150. GP v prestižní kategorii jako pátý. V Motegi je závod MotoGP odstartován jako „mokrý“, na osychající vozovce dochází k výměnám motocyklů. Capirossi dosahuje prvního vítězství sezóny 2007 a GP Japonska vyhrává potřetí za sebou. V Phillip Island patří Ducati letos poprvé první dvě místa v cíli závodu MotoGP – vítězí Casey Stoner před Lorisem Capirossim. Ducati vítězí v Poháru konstruktérů jako první evropský výrobce od roku 1973, kdy tento úspěch patřil MV Agustě, a Capirossi k tomu výrazně přispívá. Ve Valencii dokončí Capirossi poslední GP na stroji Ducati jako pátý. Lorisovi je více jak 34 let a po skončení sezóny 2007 tovární tým Ducati opouští.

Suzuki a Ducati jako nouzové řešení

2008

V letech 2008-10 jede Capirossi na stroji Suzuki GSV-R ve stáji Rizla Suzuki. Jeho týmovým partnerem je v letech 2008/9 australský pilot Chris Wermeulen a v roce 2010 Španěl Alvaro Bautista. V roce 2011 startuje v privátním týmu Pramac Racing Team s motocyklem Ducati Desmosedici GP11, jeho kolegou je Francouz Randy de Puniet. Na stroji Suzuki vybojuje v roce 2008 jedno pódium v Brně (skončí třetí), v roce 2009 startuje jako třetí z první řady v Mugellu, v letech 2010 na Suzuki a v roce 2011 na Ducati u něj není záznam. Celkově skončí počínaje ročníkem 2008 desátý, devátý, šestnáctý a na Pramac Ducati sedmnáctý. Na jeho výkonu se podepisují také četná zranění.

V roce 2008 ve stáji Rizla Suzuki v Mugellu Capirossi startuje při GP Itálie poosmnácté, po startu ze třetí pozice dojíždí jako sedmý. V Doningtonu startuje místo zraněného Capirossiho Ben Spies, v Assenu nestartuje kvůli zranění z tréninku, byla by to jeho 19. účast při GP Holandska. V Brně Capirossi vyrovná Barrosův rekord v počtu startů v GP, ve 276. GP kariéry dojíždí jako třetí za Rossim (Yamaha) a Eliasem (Ducati). V Motegi, kde Loris v letech 2005-7 vyhrává, dokončí závod jako šestý.

2009

V roce 2009 ve stáji Rizla Suzuki skončí v Motegi sedmý, v Mugellu po startu z třetí pozice na roštu skončí pátý. V roce 2010 ve stáji Rizla Suzuki jede Capirossi v Losailu v MS motocyklů 300. závod a skončí devátý, vítězí Valentino Rossi o 1,022 sekundy před Jorge Lorenzem (Oba Fiat Yamaha). V Le Mans v sedmém kole Capirossi havaruje. Silverstone je 42. tratí, na níž musel Capirossi bojovat o body motocyklového MS, v závodě havaruje. V Barceloně skončí Alvaro Bautista pátý a Loris Capirossi (oba Rizla Suzuki) sedmý.  Při GP San Marina v Misanu Capirossi při 200. startu v MS prestižní třídy havaruje po kolizi s Nicky Haydenem, v Aragonu kvůli zranění z Misana nestartuje. V Motegi Capirossi, který vyhrál závod v letech 2005-7, musí vzdát kvůli poruše motoru. V roce 2011 se jako člen Pramac Ducati v Assenu po páteční havárii závodu kvůli zranění ramene nezúčastní. V Laguně Seca je vítěz závodu třídy do 250 cm3 z roku 1993 Capirossi je v závodě dvanáctý. Při GP San Marina v Misanu Capirossi oznámí, že po skončení sezóny ukončí sportovní kariéru. V Aragon jsou Toni Elias (Honda) a Capirossi vinou italského pilota vyřazeni pádem. Při poslední 328. GP kariéry ve Valencia je Capirossi devátý, startuje s číslem 58 nedávno zesnulého Marca Simoncelliho a od viceprezidenta HRC Japonce Shuhei Nakamota dostává motocykl Honda RS125, s nímž vybojoval dva tituly mistra světa.

2011

Loris Capirossi startuje v prestižní třídě na motocyklech Honda, Yamaha, Ducati, Suzuki a opět Ducati, vítězí v devíti závodech kategorií do 500 cm3 a MotoGP, v letech 2001 (500) a v roce 2006 (MotoGP) obsadí třetí místa, stejně jako Max Biaggi se však mistrem světa prestižní třídy nikdy nestane. V roce 2011 je nejstarším pilotem kategorie MotoGP. Jeho největšími úspěchy jsou tituly světového šampióna v letech 1990 a 1991 a třetí místo na stroji Ducati v kategorii MotoGP v roce 2006. Vítězství vybojuje ve všech objemových třídách. V roce 2017 se stává bezpečnostním poradcem pro společnost Dorna.

Text a foto: Tomáš Gescheidt

Jeden komentár k článku “Devadesát devět pódií Lorise Capirossiho

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená.