Český jezdec Michal Prášek se zúčastnil čtvrtého podniku šampionátu Alpe Adria v Chorvatsku na automotodromu Grobnik. Havlíčkobrodský závodník opět startoval za tým Roháč & Fejta motoracing na motocyklu BMW S 1000RR ve třídě Superstock 1000.

Michal Prášek:

Na okruh Grobnik jsme s našim týmem přijeli už ve středu, abychom využili čtvrteční tréninky před samotnými závody. Bohužel jsem měl hodně těžký pád, kdy mě motorka vystřelila ze sedla ve 150 km/h, v tu chvílí jsem se ocitl 2 metry nad zemí, dopadl jsem přímo na asfalt a jak na neštěstí jsem dostal největší náraz na levé rameno, se kterým se léčím už 3 měsíce po pádu z Vysokého Mýta. Měl jsem velké štěstí, že závodník za mnou se mi dokázal vyhnout, protože jsem zůstal ležet na trati. Byla to hrozná bolest, nevěděl jsem, zda budu vůbec schopný pokračovat dál v závodním víkendu, tak jsme čekali do pátečního rána, jak na tom budu. Když jsem se v pátek ráno probudil, myslel jsem, že ani nedokážu vstát z postele, ale nakonec jsem na motorku usedl i přes hrozný bolesti.

I přes tyto problémy jsem začal zajíždět velmi slibné časy, ale začali nás trápit problémy s nastavením podvozku, které se díky panu Halbichovi podařilo vyřešit, za což bych mu ještě jednou chtěl velmi poděkovat.
Závěrečný páteční trénink se nám dokonce podařilo vyhrát, což bylo hodně slibné.

Sobotní kvalifikace se jela na 40minut, což je dvojnásobek času než obvykle. Měli jsme udělanou dobrou strategii, kdy jsme kvalifikaci jeli na 3 zastávky v boxech a 3 směsi pneumatik.
V posledním kvalifikačním kole jsme zajel čas 1:27.387, což v tu chvíli znamenalo pole position, ale v závěru kvalifikace mě přehodil Michal Filla, takže do sobotního závodu jsme startoval ze 2.místa.

Jak už to u mě letos bývá, start do závodu jsem dost pokazil a do první zatáčky jsem najížděl na 6.místě. Ihned jsem jsem začal tlačit a během půl kola už jsem byl 2. a vydal se za Michalem Fillou, který si udělal drobný náskok.
Od druhého kola začal skvělý boj s Michalem, kdy jsme se několikrát předjeli, bohužel závod byl přerušen, kvůli pádu domácího závodníka Davida Bozice.

Restart závodu se jel na 6 kol, což byl docela sprint. Start jsem měl zase strašný, ale stejně jako v prvním závodě, během prvního kola jsem jel na 2.místě a začal jsem statovat náskok 1.5s, který si Filla udělal, podařilo se mi zajíždět hodně rychlá kola, kdy jsem dokonce zajel čas 1:26.585, kterým jsem stanovil nový traťový rekord na okruhu Grobnik.
V nájezdu do posledního kola jdu do vedení, Filla mě předjíždí na brzdy, ale já následně mu vracím předjetí na výjezdu. Věděl jsem, že Michal mě předjede na závěrečně brzdy, kde jsem bojoval s hroznou bolestí ramene. Věděl jsem, že nic není ztracené, protože výjezd do cílové rovinky hrál v můj prospěch. V poslední chvíli na nájezdu do cílové rovinky bylo hrozně těžké se rozhodnout, jestli motorku stáhnout na levou nebo pravou stranu, protože jsem věděl, že Michal mě bude chtít udělat kličku, aby mi překazil předjetí. Bohužel jsme si vybrali oba stejnou stranu a já téměř narazil do Michala, musel jsem ubrat a cílem jsem projel těsně o 0.035s na druhém místě. Myslím si, že to byl hodně pěkný, ale i férový závod a každé naše předjetí bylo hodně smysluplný.

Nedělní závod se jel na 15 kol, kdy teploty přesahovali 30 stupňů. Obával jsem se, abych mohl celý závod tlačit na plno, díky ramenu, které mě hodně limitovalo na silné brzdy. Startoval jsem do závodu z prvního místa, díky traťovému rekordu, který jsem zajel.
V závodě jsem se od 3. kole ujal vedení před Michalem Fillou. Chtěl jsem určovat tempo závodu. V jednom kole jsem se snažil zatáhnout a Michalovi ujet, ale byl pořad přilepený za mnou, tak jsem zvolil taktiku jet na 90% procent, pochopil jsem, že mě Michal nechce předjet, ale vozit se za mnou a zaútočí v závěru na brzdy do poslední zatáčky. Přesně tak se stalo, bohužel jsem udělal špatný výjezd do cílové rovinky a těsně jsem dojel na 2.místo. I v tomto závodě jsem, ale zajel nejrychlejší kolo závodu.

Musím říct, že na závody v Chorvatsku, budu mít smíšené pocity, opravdu těžký závodní víkend na psychiku, tak i po fyzické stránce. Ale zase nádherné závody a rekord okruhu je ta správná krev do žil, doufám, že letošní smůla je už definitivně pryč, a my už v každém závodě budeme bojovat o vítězství.

Závěrem chci velmi poděkovat mému managerovi a šéfovi týmu Pavlu Roháčovi, všem členům týmu Roháč & Fejta, kteří mě doprovázeli na závodech (táta, Milan a Pavlína), rodině, kamarádům, všem fanouškům a divákům. V neposlední řadě chci poděkovat naším sponzorům, bez kterých bychom nemohli dosahovat takových výsledků.

Tlačová správa Michala Práška