Příběh Roberta Boháče

Jaroslav Brzobohatý 1

Kdo je Rober Boháč, to moc lidí neví. Ale kdo je Boža, ví lidé od motozávodů skoro všichni. Tady je jeho příbeh.

Boža (6. 6. 1973) se chodil dívat ve Dvoře Králové na místní Králodvorský okruh, který byl poměrně dlouho v závodním kalendáři. Tuším 20 ročníků. Blíž k závodům se dostal skrze klan Nechanických. Ti byli zavedenou firmou zejména v sajdkárkrosu. Boža v té době dělal ve firmě, která se zabývala laminováním. Tak začal pomáhat a mechanikovat, ale táhlo ho to k závodění.
Tedy jako spolujezdec (v odborné sajdkárové hantýrce opičák). 🙂 I vlastní řízení side si zkusil, ale výrazně líp se cítil jako mitfára.

Postupně vystřídal pár pilotů, aby nakonec zakotvil zpět u Ondry Nechanického. S tím jel i první závod kdysi v Kyjově. Postupně si na sebe zvykali a jejich spolupráce měla vzestupnou tendenci. Souhra pilota se spolujezdcem je v tomto typu závodů absolutně klíčová. Nejdřív sedlali side s motorem JAWA, pak přešli na HONDU. Na plošině spolujezdce s Božou někdy alternoval Ondrův otec.

V roce 2009 získala posádka Nechanický/Boháč titul šampionů side v jízdách pravidelnosti. A vpředu se pohybovali i v neoficiální klasifikaci side na rychlost. Sajdkárová komunita je přijala mezi sebe a stali se její pevnou součástí. Budoucnost vypadala nadějně.

Potom ale přišel osudový Nepomuk 28. 7. 2013. Při těžké havárii zemřel pilot Ondra Nechanický a Boža utrpěl těžká zranění s doživotními následky. Čtyři měsíce ve špitále, 22 operací. Invalidní důchod. Přesto na svůj milovaný sport nezanevřel. Tehdy začala jeho další etapa, tentokrát jako bafuňáře – technického komisaře.

Spojil se s královédvorským krajanem Petrem Civínem, šéfem silniční divize CAMSu. Tam tuto funkci vykonává už dlouho. A dodnes.

Vrátil se tak do prostředí, kde se cítí doma. Jen se tam vrátil trochu v jiné roli. Mnohdy to není jednoduché, ale tím, že se v tom prostředí pohyboval, to zvládá s nadhledem sobě vlastním.

Krom licence technického a sportovního komisaře lze Božu vidět i jako řidiče odtahového vozu na všemožných závodech. Je to prostě univerzální závodní voják!

Text: Jaroslav Brzobohatý
Foto: Karel Šoukal, Pavel Salaba a Jiří Šimeček

 

Jeden komentár k článku “Příběh Roberta Boháče

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *