V holandskom Assene pokračovali predposledným podujatím tohtoročné majstrovstvá sveta sajdkár. Do Assenu sa šampionát vrátil po mesiaci, ale tentoraz na súťažiacich čakal iný variant trate.

Po výborných výsledkoch v tejto sezóne sa do Holandska s cieľom rozšíriť svoje bodové konto vydala aj britsko-česká posádka Rupert Archer – Ondřej Sedláček z tímu Hannafin Racing. S desiatym a trinástym miestom v cieli jednotlivých pretekov síce nebola posádka spokojná, ale body, ktoré získali, ich posunuli na vynikajúce šieste miesto priebežného hodnotenia šampionátu, čo pre Sedláčka znamená historicky najlepšie priebežné umiestnenie českého pretekára.

Z víťazstiev v oboch pretekoch sa v Assene radovala britsko-francúzska posádka Harry Payne – Kevin Rousseau, ktorá si tak vybudovala pred posledným podujatím 23-bodový náskok pred britskou súrodeneckou posádkou Sam a Tom Christie.

Posledné preteky MS sa uskutočnia v dňoch 3.-5. októbra v nemeckom Oscherslebene.

Priebežné poradie: www.roadracing.sk/wp-content/uploads/2025/09/MS-Side2025.pdf

Ondřej Sedláček:

„Assen podruhé. Na tenhle víkend jsem se těšil, protože jsme měli jet na pozměněné trati. Rychlejší verze pro MotoGP, kde je otevřenější pasáž Ruskenhoek. Čekali jsme lepší časy, jen počasí bylo opět nepředvídatelné, jak se sluší na Holandsko. Páteční volné jízdy probíhali celkem dobře. Navázali jsme tam kde jsme minule končily. A musím říct, že v rychlejší verzi je Ruskenhoek opravdu už pro velké kluky.

Taky nás bylo dost. 19 posádek na startu už byla parádní účast. Tentokrát se jelo v pozměněném formátu a byla jen jedna sobotní kvalifikace. Zrovna bylo v poledne pěkné počasí a vyjeli jsme si čas, co stačil na 12. místo. Ale i to bylo super, v konkurenci, jaká dorazila. Hodinu před závodem začalo pršet, a ještě před nájezdem na trať drobně padalo.

Byl vyhlášený mokrý závod a dostali jsme několik volných kol v rámci mokrého tréninku před startem. Když přišel start bylo to tentokrát zase o něčem jiném. Jakmile zhasla světla, zvedla se před námi stěna vody od zadních kol startujících sajd. Nevidíte kam jedete, z helmy jen koncová světla ostatních strojů a obrysy, víte přibližně kde je první zatáčka a jak se tam vejít mezi ostatními. Kdykoli může přijít náraz nebo smyk. V první pravé jsem v rychlosti zahlédl, jak letí ven vlevo a převrací se posádka Birchall/Rosney a byl tam ještě někdo, ale na to není čas koukat. Dál jsme se rovnali do druhé pravé a snažil jsem se od začátku hýbat co nejopatrněji to v ostré jízdě jde.

Na mokru je stroj hodně citlivý ne změnu zatížení a špatný pohyb nebo načasování muže celou sajdu poslat do smyku. Jede se samozřejmě pomaleji ale o to víc je potřeba dobrá spolupráce posádky. Ještě několik posádek mělo problémy, ale jinak těch deset kol nasáklých vodou docela uteklo. Nakonec jsme zůstali v závodě v souboji jen s posádkou 88 a dojeli za nimi na 10 místě. Měli jsme větší očekávání, ale byla to top 10. Po zastavení jsem se od Ruperta dozvěděl že mu celou jízdu netěsnilo hledí a šla mu vlhkost dovnitř. Asi toho moc neviděl, takže nakonec za mě super výkon.

Do druhého dne přestalo pršet, ale počasí bylo stále nevyzpytatelné. Mrholení, slunce, zataženo. Potom zase slabý déšť. Ale nakonec přestalo a vypadalo to na suchý hlavní závod. Tentokrát jsme najížděli na čas a vše bylo podle plánu. Start se nám jednoduše řečeno nepovedl. Zůstali jsme viset za pomalejšími posádkami, a tak moc jsme chtěli dopředu až se z toho stalo pár chyb. Nepomohl nám ani safetycar, který vyjel na trať kvůli poruše jednoho stroje. Celá skupina se zase sjela na dosah v daném pořadí, jaké zrovna bylo a volným tempem se pokračuje, než safetycar zajede (pravidlo se hodně používá v Británii, u nás jsem ho zažil poprvé).

Jakmile na trati opět svítila zelená, tak jsme vyrazily naplno a chtěli si urvat kousek. Asi nám to nebylo přáno, bylo to až moc rychle do pravé první a nedalo se bezpečně zahnout, museli jsme vyjet až ven z trati a zpět se vrátit velkým obloukem. Většina ostatních nám samozřejmě ujela. Nasadily jsme stíhací tempo a během zbývajících pěti kol jsme asi 6vteřinovou ztrátu zase stáhli a byli na skupince před námi. Ale v tom byl konec závodu, a to jedno kolo na zlepšení pozice už nám chybělo. 13. místo a frustraci nakonec zmírnilo jen zjištění, že jsme se díky těm několika bodům za víkend posunuli výš na průběžné 6. místo v tabulce. Oklepeme se z toho a za dva týdny na finále v Německém Oschersleben, to bude určitě zase o něčem jiném a dáme do toho všechno.“

Tlačová správa O. Sedláčka