Letošní ročník ČTT a IRRC v Hořicích skončil pro Petra Najmana dvěma rozdílnými výsledky. V prvním závodě zajel nový traťový rekord, ale poté přišel pád. Naštěstí mohl nastoupit do druhého závodu, kde si zlepšil chuť druhým místem.
Čtvrté závody letošní sezóny IRRC se odjely u nás v Hořicích v Podkrkonoší, kam přijížděl Petr Najman jako průběžně vedoucí jezdec třídy Supersport. Závodní víkend začal pěknými setkáními s fanoušky, jak na náměstí, tak v depu a poté už se začal soustředit na výkon na trati. V kvalifikacích si vyjel start z prvního místa, což bylo skvělé ukončení sobotního programu.
V prvním nedělním závodě se hned pustil do boje o vítězství, zajel nový traťový rekord v hodnotě 1:14,531, ale bohužel poté přišel nečekaný pád. Naštěstí z něj vyvázl bez zranění, ale s motorkou už pokračovat v závodě nešlo. Mechanikům se podařilo stroj opravit a ve druhém závodě i přes potlučení z prvního závodu dokázal vybojovat druhé místo a připsal si důležitých dvacet bodů do hodnocení. I když to nestačilo na udržení průběžného vedení, je druhý se ztrátou 13 bodů. Nyní se připravuje na další závody IRRC, které se pojedou v německém Schleizu 23. – 24. srpna 2025.
Průběžné výsledky IRRC: https://www.irrc.eu/current-season/results/results-ssp
Petr Najman
„Do Hořic jsem přijížděl jako vedoucí závodník a cílem bylo tuto pozici udržet. Byl jsem moc rád za spoustu fanoušků, kteří dorazili v pátek na podpisovku i na naší akci v depu s Beton Transportem. Víkend sliboval pěkné počasí, takže jsme očekávali, že se pojede velice rychle. V sobotu jsme začali první kvalifikací, kde jsem zajel 2:17, což pro mě byla nejrychlejší první kvalifikace, jakou jsem v Hořicích zajel. Nicméně to bylo o nějakých sedm desetin vteřiny pomalejší, než zajel první Marek Červený. Ten už měl za sebou kvalifikaci v Supertwinech, takže už byl na trati a byl rozježděný. Měli jsme také špatné nastavení motorky, takže jsme ji do druhé kvalifikace nastavili na Hořice lépe. Podařilo se mi kvaldu vyhrát o jednu desetinu vteřiny. S výsledkem jsem byl velice spokojený, že jsem byl první na startovním roštu.
Do nedělního prvního závodu jsem dobře odstartoval a jel na prvním místě. Držel jsem za sebou Marka Červeného a věděl jsem, že to bude těžký závod. Na začátku jsem jel volněji a poté na to začal tlačit, abych si vybudoval náskok. Šlo to jen po pár desetinkách, Marek byl hodně v kontaktu. Ve čtvrtém kole jsem zajel traťový rekord 2:14,531 a měl jsem rozjeté ještě lepší kolo. Myslím, že to bylo šesté kolo, kdy jsem měl rozjeto neuvěřitelně o vteřinu rychleji. Potvrdilo se mi to i na Lukavci, ale přijeli jsme na Dachovy a v zatáčce, kde bych to vůbec nečekal, protože je tam asfalt nakloněný a motorka tam lépe drží, jsem přidal plyn a dostal highsidera. Letěl jsem z motorky jak Gagarin. Zůstal jsem ležet na silnici, ale díky výbavě od RST a airbagu se mi nic nestalo, mám jen pár naraženin a modřin. Snažil jsem se hned vstát a zvednout motorku, ale bohužel měla poškozenou přední brzdu, takže by se v závodě nedalo pokračovat. Motorku jsem proto odtáhl na stranu a tím pro mě skončil první závod. Jsem rád, že se mi nestalo nic vážného.
Tým dal motorku do pořádku a mohl jsem vyjet do druhého závodu. Do závodu jsem dobře odstartoval, ale cítil jsem, že nemám tempo a že přede mě Marek brzy půjde. Snažil jsem se ho chytit, ale po pádu, který nebyl hezký, mě hlava nepustila, abych jel rychleji. Jel jsem tak, abych dojel do cíle a posbíral alespoň nějaké body. Udržel jsem druhé místo a získal dvacet bodů. S tím odjíždíme z Hořic. Nejsou to moje nejpovedenější Hořice, mrzí mě, že jsme ztratili průběžné vedení, ale to tak je. Ještě nás čekají další dva podniky, celkem čtyři závody a stát se může cokoliv. Závěrem opravdu moc děkuji všem, co mě přišli podpořit, moc si toho vážím a nyní už se připravujeme na závody v Schleizu.“
Sledujte Petra na sociálních sítích, kde informuje o své práci i závodech:
Facebook: https://www.facebook.com/PetrNajman69/
Instagram:
https://www.instagram.com/petr_najman_69
https://www.instagram.com/najmanmoto/
Tlačová správa Petra Najmana
Děkuji webu za zprostředkování sledovat závody z pohodlí domova. Ten hic musel bejt hroznej!
Obligátní závodnickou klobásu, častokrát se zdravým zeleným odstínem, po které si někteří museli brát „živočišné uhlí“ jsem tentokrát vyměnil za „pesce ala putanesca“ a velmi chlazené chardonnay a letní zel. salát. A udělal jsem dobře…
Co se týče závodů, tak to lze jen těžko vyjádřit. Kdysi (před 30 lety) jsem se po té trati svezl na litrovém motocyklu a dodnes nechápu, jak se tam dá jezdit o závod i když v pravdě ten technický pokrok ve stavbě strojů urazil velký kus cesty.
Smekám před všemi závodníky a i těmi, kteří z různých důvodů ctí to olympijské heslo, že není důležité zvítězit, ale zúčastnit se a i přes absolutní nešanci na úspěch se do těch závodů přihlásí a odjedou je i když „dostanou kolo“…
Tím víc obdivuji ty, co stanou na stupních vítězů. Jen mi bylo trochu líto toho dědka, co dostal ten pohár za „celoživotní“ účast v závodech a chudák nemohl vylézt ani na stupně vítězů, aby si převzal to čestné ocenění. Důležité je, že se je schopen dodnes vyšvihnout do sedla motocyklu a takový závod odjet…Bez těch starých dědků závodníků a mechaniků, by nebyli ti mladí, kteří než řeknou švec, se jim budou podobat…)jestli se toho dožijí).
Tak to už v životě chodí a bez těch úžasných a dnes pro někoho směšných strojů, by nebyly ty přes dvěstěkoňové bestie, které dosahují tak fantastických časů, nad kterými zůstává rozum stát a to hlavně těch, kteří o takové technice a ježdění „něco vědí“…
Proto děkuji všem zúčastněným na těch hořických závodech, v první řadě jezdcům, mechanikům a pořadatelům za skvělou podívanou, přeji všem zraněným brzké uzdravení a těším se na pretěky v Holíči tuto sobotu, kde se zas sejdou „staré struktury“ v čele s Agostinim a Baláž-báčim, aby nám připomněli, že za to dnešní můžeme poděkovat tomu minulému, ať to bylo jakékoli…
Veľká vďaka za krásny komentár! Máte obrovské srdce pre preteky!